Nová Heda - nová pravidla

20. kapitola

Ahojte, tak jsem zase tady :D no dost jsem se červenala, ale tak snad se vám to bude líbit (hodně dlouho mě pár lidí navádělo, tak jsem nakonec kývla) :D prosim když tak nějaký názor, nebo přání, co byste si přáli do budoucna. Popřípadě jestli budete chtít víc podobnejch kapitol :D tak jo, hezkou zábavu přeju :P

Clarke mi hrozně chyběla. Celou tu dobu jsem viděla jen její bezvládné tělo, když jsem se jí dotkla, byla studená, jako by z ní vyprchal život. Ale teď... teď jsem ji držela v náručí, plně při smyslech. Začala jsem ji líbat, hladila jsem ji už po celém těle a cítila, jak mě ten dotek rozpaloval. Je to tak dlouho, co jsem se jí mohla takhle dotýkat, potřebovala jsem ji. Potřebovala jsem Clarke, cítit ji. Na pár vteřin jsem se odtáhla, abych se mohla nadechnout a v jejích očích se zračil čistý chtíč. Podívala se na mě tím pohledem a nemusela mluvit, moc dobře jsem věděla co mi naznačuje. Ne naznačuje, ale jako by na mě křičela. Dál jsem se už nedokázala držet. Jediné co mě přibržďovalo, abych se po ní nevrhla jako zvíře bylo to, že to bude teprve podruhé a Clarke je pořád trošku slabá. Chtěla jsem na ni jít ještě pomalu, jemně... pro dnešek. 

Přitáhla jsem si ji blíž za boky a prohloubila náš polibek. Musela jsem se pousmát, když Clarke vzdychla do polibku. Ruce už mi bloudily pod jejím trikem na zádech. Sjela jsem nejdřív jednou, pak i druhou rukou na zadek, pořádně ji chytla a zvedla tak, aby mi obmotala nohy kolem pasu. Podepírala jsem ji a ona si sundala triko. Nemohla mi poskytnout lepší výhled na její břicho a prsa. Stále jsem ji držela a začala jí líbat hrudník, chvílemi zavzdychala a mě tak poháněla dopředu. Skoro hned na to jsem si ale uvědomila, že chci víc. Otočila jsem se s ní v náručí a položila ji na postel. Sundala jsem si triko a rozepla Clarke podprsenku, netuším kam letěla, hlavní bylo, že mi už nepřekážela v tom, abych ji mohla líbat na prsou. Schválně jsem to protahovala, samu sebe jsem tím dost trápila, ale líbilo se mi s ní tak hrát a ona své pocity dávala dost hlasitě najevo. Clarke mě donutila se posadit, svlékla mě stejně jako já ji a už jsem ji znovu tlačila do ramenou aby si lehla. Nepotřebovala jsem žádnou sílu, Clarke se mi plně podvolila a to mě vzrušovalo ještě víc. Začínala jsem u krku a líbala ji postupně níž a níž. Když už jsem ji líbala v tříslech, zvedla jsem a provokativně jen zavadila o její rty, načež jsem se znovu vrátila dolů. Prvně jsem to neudělala, jenže teď jsem ji chtěla hrozně ochutnat. Posunula jsem se ještě níž, hlavu jsem měla u jejího klína a začala ji lízat. 

Vzdychání zaplnilo celý pokoj. Lízala jsem ji a užívala si to, jak se pode mnou kroutila. Jednou rukou jsem ji držela a druhou jsem do ni vrazila dva prsty naráz, aniž bych ji přestala lízat. Chutnala úžasně, jazykem jsem ještě zrychlila a prsty přitvrdila. Chvíli jsem kmitala prsty uvnitř a když začala vzdychat hlasitěji začala jsem přirážet. Třásla se a já zrychlila jak nejvíc jsem dokázala. Vykřikla mé jméno a já povolila, pomalu jsem vytáhla prsty a zvedla se, abych ji mohla obejmout. Celá se klepala a já ji pevně vzala do náručí.

"Lex... To bylo dokonalý." Ani neotevřela oči, když to řekla, ale už to pomalu rozdýchala. "Tomu věřím, pořádně jsi tekla," podívala jsem se  s úšklebkem na moji mokrou ruku. "Tak to ti musím vrátit," řekla provokativně Clarke a než jsem stihla zaprotestovat, převalila mě pod sebe. Sedla si obkročmo na mě a já na břiše stále cítila jak je mokrá. Líbilo se mi to a když mě začala znovu líbat, chtěla jsem ji už cítit v sobě, jenže ona se rozhodla mi to vrátit všechno, takže si jen tak hrála, líbala mě a hladila. 

Když jsem myslela, že to mučení nikdy neskončí, vrazila do mě bez varování prsty a já vykřikla. Konečně jsem ji cítila uvnitř mě, byla to jedna z nejúžasnějších věcí, co si vůbec pamatuju. Kousla jsem se do rtu, abych nekřičela, cítila jsem, že už budu. Clarke si toho všimla a posunula se nahoru ke mně. Ještě zrychlila a začala mě líbat. Kdyby to neudělala můj výkřik by nejspíš slyšeli všichni ve věži.

Clarke mě naposledy políbila a položila mi hlavu na hrudník. Objala jsem ji a snažila se rozdýchat co se právě stalo. Nejraději bych si to zopakovala, ale bylo vidět jak je Clarke unavená, měla už zavřené oči, tak jsem nás přikryla a usínala s příjemným pocitem tepla na hrudi. 

Ráno mě probudilo svítání. Blondýnka na mých prsou klidně oddychovala a já ji lehce hladila po vlasech. "Lexo, ty už jsi vzhůru?" zívla si Clarke a podívala se na mě. "Jo, asi si půjdu zacvičit, klidně ještě spi, tvůj trénink začíná po snídani, lásko," políbila jsem ji do vlasů a zvedla se z postele. Pohodila jsem vlasy, aby mi nespadaly do obličeje a všimla si, jak na mě Clarke zírá. Vždy mě to rozesměje, nemám pocit, že bych byla tak hezká, ale její pohled mi tvrdí opak. Pozvednu tázavě obočí v reakci na její pohled a ona se rychle obhajuje: "No co je? prostě jsi nádherná. A ještě se tady takhle vystavuješ! Nedalo se nekoukat." Znovu jsem se musela smát, líbí se mi jak vždy ví co říct. "No tak si tu chvíli užij, protože se musím oblíct, jdu ven." S tím jsem posbírala své věci a oblékla se. V tom se Clarke vzpamatovala a vyskočila z postele. Teď pro změnu spadla čelist mně. "Lexo, bude ti vadit, když půjdu s tebou? Ráda bych se na tebe jen dívala. "Vůbec ne," odpověděla jsem, "tak se rychle obleč," hodila jsem po ní tričko, které nevím jak se dostalo až na gauč. Vážně, jsem v tom nevině.

Vešly jsme na cvičiště u věže a Clarke se posadila na ohradu, zatímco já zamířila ke zbraním. Došlo mi, že jsem už dlouho nestřílela z luku a dostala jsem hroznou chuť zajít si na lov, ale na to bude čas před oslavou podzimní rovnodennosti. Vytáhla jsem dvě tyče a zavolala si Aurela, jednoho muže z mé stráže. Požádala jsem ho, jestli by se mnou chvíli netrénoval a on souhlasil. Často spolu cvičíme, je hodně šikovný a dost se od té doby zlepšil. Trénink mu prospívá stejně jako mně. Občas mu poradím, co by mohl zlepšit, ale už takhle mi je důstojným soupeřem. Je jeden z mých nejlepších mužů. Doufám, že se zase přihlásí do soubojů na podzimní rovnodennosti, má velkou šanci vyhrát. 

Bojovali jsme s tyčí dlouho, párkrát mě dokonce srazil k zemi, jenže nemá moc dobře nacvičený závěr, nakonec jsem ho vždy odzbrojila. Ale je vidět, že se pořád zlepšuje. Dalo by se říct, že je mi docela blízký, jen málo bojovníků je poctěno tím, že by mohli trénovat s Velitelem.

Aurel se po hodině vrátil ke stráži a já ke Clarke, která mi šla naproti. Zamračila se, když viděla můj roztrhlej ret, sama při tréninku pozná, že to nic není. Stejně paličatě trvala na tom, že mě ošetří.

V pokoji si došla namočit hadr a vyčistila mi ránu. Já si v zrcadle všimla, že to je větší, než normálně a dost mě to překvapilo. Skoro to nebolelo, tedy do té doby, než se toho Clarke nedotkla. Pálilo to jak čert, ale moje houževnatost nemohla dovolit, aby to viděla Clarke, nebo kdokoliv jiný, tak jsem jen držela a doufala, že to brzy přestane. Naštěstí mi to jen něčím potřela, prý aby se to rychle zatáhlo. Chtěla jsem ji políbit, než půjdeme na snídani, jenže jakmile se naše rty dotkly, cukla jsem. Trošku jsem zapomněla, že mám pořád roztrhlej ret. "Budeš si muset dát na chvíli pauzu zlato," mrkla na mě Clarke a hrozně se mi smála. "Pfff tvoje smůla," zvedla jsem se a uraženě odcházela ze dveří.