Tmavovlasá dívka seděla u sebe v pokoji. Do svého menšího skicáku si kreslila různé druhy šatů, které by chtěla aspoň jednou za život ušít.
Po místnosti zněla líbezná píseň, jejíž text byl vytvořen její zesnulou maminkou. Milovala tu píseň. Byla plná citu, pochopení, lásky. Vždy ji obdivovala. Obdivovala svou maminku.
Byla to opravdu statečná žena. To na ní obdivovala nejvíc. Vždy se dokázal na svět koukat s úsměvem na tváři a nikdy si nenechala zkazit den. Byla statečná dokonce ve chvíli, kdy její dcera bojovala o život při narození. To je ale zase jiný příběh...
Marinette - tak znělo jméno oné dívky - přerušil z jejího zpěvu dusot kopyt. Napadlo ji, že by se už její tatínek mohl vrátit.
Odložila svůj skicák společně s tužkou a rychle vyběhla ze své místnosti. Opatrně a rychle seběhla schody, aby co nejdřív viděla otce. Zastavila se však i hned ve dveřích.
Za kopečkem spatřila hřebce Filipa, jak cválá přímo k jejich malé chatce. Už zdálky dokázala spatřit strach v jeho koňských očích. Okamžitě se za ním rozeběhla.
Kopal nohama tak, že i samotná dívka měla chuť kopat taky. Rychlým pohybem ho chytila za uzdečku a začala hladit na jeho krku. Hřebci trvalo poměrně dlouho, než se konečně dokázal pořádně uklidnit. Nosními nozdry vydechl a nechal tmavovlásku dál ho hladit po krku.
Marinette vydechla úlevou, když Filip nechal kopání. Pohladila ho po čele, nač na něj i hned položila to své.
„Copak se stalo, chlapče?” zeptala se dívka zmateně. Kůň, jakoby jí rozuměl každé její slovo. Otočil svou hlavu k temnému lesu a dívka by přísahala, že se v jeho očích zaleskla slza. „Ne.” vydechla.
Zjistila, že je její tatínek v nebezpečí. Dříve by přijel na svém věrném příteli. Teď? Teď se nezdálo, že by se starší pán dostával ze spárů temného místa v Paříži.
Marinette stekla po tváři vlhká slza smutku. Vše to skončilo jen na ní. Musí zachránit svého otce, ať to stojí, co to stojí.
Rychle běžela domů, aby si na sebe vzala nějakou ochranu před deštěm, který se blížil k vesnici. Bez sedla, bez jakýchkoliv dalších potřeb, nasedla na koně a vyrazila do temného lesa najít svého blízkého.
Co jí tam ale všechno čeká?
By: BadKitty03
ČTEŠ
Princess And The Cat |w. @BadKitty03
FanfictionJistojistě jste slyšeli pohádku, kde byla odvaha, panovačnost, poznání lásky a něha, zabalené v obalu zvířete, hudby a krásných žlutých šatů. Jenže tyhle šaty budou červené a Zvíře nebude mít parohy, ale kočičí uši. Vydejte se se mnou a @BadKitty0...