Tuhle část bych chtěla věnovat warriorbibs :-* , která mě jako jediná povzbudila k psaní a kdyby nebylo jí tak by tu možná ani tento příběh nebyl smazala bych ho... samozdřejmě ještě moc děkuju 141 reads... moc moc moc děkuju jste zlatíčka ;) snad se bude líbit a pěkné čtení....
Po večeři šli mrňara spát a táta s mámou do obýváku. Leo zůstal v kuchyni a četl si na notebooku noviny ohledně sportu nebo co já vím co tam ještě měl. Vyšla jsem schody do pokoje na stole jsem si zapla notbook a vyhledala youtube a pustila písničky.
Lehla si na postel a zaposlouchala se do písniček, které mě tam hráli. Musím víc trénovat i sama a věřím tomu, že to dokážu. Přece to jen chce trénovat a bude to pak líp ovladatelný. Pořádně ani nevím kolik je hodin tak jsem se natáhla na stolík pro mobil, odemkla ho a už bylo skoro 7h.
Došla jsem k oknu a otevřela jsem ho dokořán abych měla v pokoji čerství vzduch. Miluju ten pocit když stojíte při otevřeném okně a cítíte jak vás jemě větr ovívá. Napadl mě uplně bláznivý nápad. Zkusit to zkusím uvidím jesli jsem tak šikovná ani mě to dřív nenapadlo.
Jednu nohu jsem přehodila přes rám okna a pakk ruhou a jo! Byla jsem tam sedla si střechu byla tam taková malá plošinka, na které se celkem fajn sedělo a hlavně tam byl tak nádherný výhled. Do pokoje jsem se vrátila pro tenkou deku a vypla notbook asi si myslíte proč jsi beru deku když je léto, ale ještě bývá chladno i když je podvečer. Mobil se sluchátkama jsem taky vzala a sedla jsi zpět na střechu.
Do učí se mi linuly zvuky ze sluchátek poslouchala jsem a přemýšlela o všem. Jáké by to bylo kdybych to řekla Adi asi ani pořádně neví co jsem zač ani já sama nevím co jsem zač. Zadívala jsem se na děti, které si ještě hrály na silnice a smáli se. Už bylo šero a děti s ulice se pomalu vytratili a všechno utichlo jen mě v uších hrála muzika.
Je tu krásně budu jsem chodit častěji. Dobře se tu přemýšlí a nejde mě ani moc vidět je to bokem. Na chvíli jsem zavřela oči a nechala myšlenkám volný spád. Otevřela jsem oči a všechno bylo tak jak předtím. Na chodní jsem uviděla dvě siluety a byla jsem si jistá, že to jsou Nicolas s Kristiánem. Kousek od nich byla popelnice a mě napadl bláznivý nápad.
Hihiihii. Soustředila jsem se na tu popelnici a ona se převrátila kluci se zarazili a ohlédali se kolem sebe. Nic šli dál a byla tam pouliční lampa a zopakovala jsem to samé jen s tím rozdílem, že když byli u ní tak praskla. Čím víc jsem kontrovala sebe i tu činost tak to šlo jednodušej. Už byli u našeho a já jsem viděla naši schránku a zas když byli u ní tak se otevřela , ale ta naše schránka vydává hrozný zvuk když se otvíra takže kluky to zas vylekalo. Už se ohlíželi a něco si povídali, ale moc jsem jim nerozuměla tak jsem víc soustředila na sluch a ono to fungovalo.
Nevím kdo jsem ak to všechno dokážu, ale už mám další schopnosti. Kluci vešli do našeho domu a ja vlezla zpět do mého pokoje okno jsem zavřela, mobil se s lchátkama jsem hodila na postel a šla dolů. Slyšela jsem je v obýváku za zavřenýma dvěřma. Ano slyšela jsem je, protože můžu slyšt i když šuškají kvuli prckom, kteří spí. Všela jsem do obávýku a usedla na pohovku. Nic s Krisem se bavili s tátou a Leem, o tom co se jim stalo a byli s toho ještě trochu zmatení.
Seděla jsem na povohce a jen je pozorovala jak to rozebírají.
Culila jsem se a asi jim to přišlo podezdřelé. Tami co ti na tom příjde směšného ptal se mě Leo. Furt se bavili a já nechápala co jim na tom příjde tak hrozného no tak jsem si z nich udělal srandu.
Šal jsem do kuchyně a rači jsem si oteřela džus a napila se. Otevřela jsem vrchní polici a naskytl se mi pohled na moooc kokin. Vybrala jsem si snikersku a opřela se o kuchynskou linku. Leo mezitím došel a z lednice si vytáhl vodu s domácím bezinkovým sirupem.
Leo ujistila jsem další schopnosti. Fákt tak to je super a jaké. To by jsi chtěl vědět co, ale neboj řeknu ti je. Dokážu slyšet no, ale to dokážu aj já řekl Leo. No já myslím třeba za zavřenýma dveřma nebo když jsi dál odemě to nedokážeš že? Nebo jo? Noo to sice ne, ale to je super a zjistila jsi ještě něco? Jo dokážu hýbat věcma když chci a kdybys viděl ty jejichi ksichty. To by jsi čuměl a totálně by jsi se smál. Leo na mě vykulil ty jeho nádherně modré oči a nemohl uvěřit. To jsi byla ty ? Jo já se nad tím ještě ted směju. Leo už odcházel za ostatníma. Leo ? Ano potřebuješ něco. No vlastně ani ne jen jsem ti chtěla říct, že už umím trochu ovládat schopnosti. Fajn, ale ještě určitě na tom budem muset zapracovat. Oděšel a já zůstala v kuchyni určitě jim to řekne tak jsem skleničku rychle dala do dřezu a upalovala zaněma.
Vešla jsem a Leo jim to zrovna říkal a já se začala smát když jsi zvpomenu na ty jejich obličeje to je nepopsatelný pocit.
Vypadala hodně překvapeně dokonce i naši. Já se na všechni jen nevině koukala a Nic s Krisem se podívali na sebe a já věděla, že něco nastane a to nechci vědět do bazénu by mě san už nehodili. Určitě byl teplý, ohřátý přes den, ale i tak to nee. Zdvihali se a já věděla, že něco začně. Naši jim to asi povoili, protože na nás jen koukali a byvili se na tom jak jsem postrašila kluky a k tomu zkušené kluky. Už mě chtěli vzít když jsem je na poslední chvíli zarazila samozdřemě jak jinak než mojíma schopnostma. Musím uznat, že se učím celkem rychle. Táta s mámou koukali s otevřenou pusou a Leo se něčině koukal a jen se culil.
Přestala jsem a kluci jen že to nebylo fér, ale kdo říkal, že vy nesmíte taky používat schopnosti. Holkám neubližujeme.
Táta se bavil s Leem, že to ještě nikdy neviděl a to že má nějkou tu zkušenost. Leo ještě všem oznámil, že mám další schopnosti. Že slyším citlivěj a můžu hýbat věcma. To dákážeme i my. A poslouchat lidi, které moc odbře neslišíme normálně to umí jen zas někdo.
Zamyslela jsem se a vlastně ani nevím co mají všichni za schopnsti. Tati co máš za schopnosti? Táta se na mě podíval usmál. No taky dokážu hýbat věcima jako ty, Nicolas, Krisrián, Leo. Když chci můžu vytvořit velkou bourři nebo jen větr, vyznám se hodně v bylinkách a lečím lidi když potřebují mou pomoc. Dál pokračoval Leo no a já můžu vytvořit zemětřesení a jak už víš také pohnu věcima zamířil svůj zrav na poštář a švihem ho hodil na mě jenomže já byla taky připravená a obratem sem ho odstrčila doněj. Poštář letěl na Lea překvapila jsem ho tím, protože to nečekál a já se jen uculila a všichni koukali a uchechtli se Nicolas prošel kolem Lea a poplácal ho po raměni. To máš za to, že jsi si začínal, zasmál se......
Prominte za chyby, prosím nějaké commenty a votes ? Smail :)
