|3|

119 8 4
                                    

Ráno jsem vstala a šla se připravit a nasnídat. Jelikož jsem měla ještě dost času,než příjde Dana,tak jsem se rozhodla že zase zajdu pro Fanynu a půjdeme ven. Jenže na cestě ke dveřím mě chytla máma.
,,Kam jdete,slečno?" Řekla tázavým a zároveň provokativním tónem.
,,S Fanynou ven?" Odsekla jsem.
,,Zase? A navíc je třičtvrtě na 10... Teta bude ještě určitě spát.."
,,O tom pochybuju." Usmála jsem se a nazula jsem si boty.
,,Běda ti,jak tě uvidim s těma "JůTuberama"." Pohrozila mi máma.
,,Neuvidíš." Drze jsem se usmála a šla ven.

Došla jsem k tetinýmu bytu a zaklepala jsem.
,,Ahoj,už jdeš zase venčit?" Zasmála se.
,,Ano,jdu."
,,No to jsem ráda a Fanyna určitě taky. Fanyno?!" Zvolala teta. Fanyna rychle přiběhla a já se s ní pozdravila a nasadila jsem jí kšíry a vyrazily jsme.

Opět jsem si s ní sedla v parku na lavičku a čekala jsem tam na Vláďu.

Seděla jsem to už skoro hodinu a Vláďa nikde. Řekla jsem si,že to nemá cenu a vydala jsem se směrem domů.

,,Nazdar Julie!" Zavolal na mě někdo. Já se otočila a uviděla jsem,jak zpoza bytovky č.p.1340 vychází Vláďa i s Vodopádem.
,,Ahoooj!" Zamávala jsem mu a šla mu naproti.
,,Jé,ty máš zase toho drsnýho psa." Zasmál se.
,,Mám no. Jdeme se projít?" Navrhla jsem.
,,Jasně!" Usmál se.

Po procházce,která trvala hodinu a půl,jsme se zase odebrali každý k sobě domů.

,,A hele? Jak se jmenuješ celým jménem?" Zeptal se mě.
,,Proč?" Nadzvedla jsem pravé obočí.
,,Protože bych si tě třeba rád přidal na facebooku?" Ušklíbl se.
,,Jo aha. Julie Vláčelová." Usmála jsem se.
,,Oukej. Díky. A zatím čau." Zamával mi a odešel.
,,Zamávala jsem mu taky a šla jsem vrátit Fanynu.

,,Už jsem zpátky!" Zvolala jsem.
,,To je dobře." Odpověděla mi teta.
,,Tady ji máš." Položila jsem Fanynu na zem.
,,Jo jo. Hele já jsem tě viděla s tím Vláďou.."
,,No..a?"
,,Slušelo by vám to spolu a tomu jeho psovi a naší Fanyně taky." Zasmála se.
,,Ale nepřeháněj teto! A jinak ten pes se jmenuje Vodopád." Mávla jsem rukou.

Pak jsem se koukla na hodiny a došlo mi,že za hodinu má přijít Dana a já mám pokojíček jak po výbuchu atomovky. Rychle jsem poklidila a rozhodla jsem se že půjdu Daně naproti.

Vyšla jsem z baráku a potkala jsem Vláďu jak si nese nákup z nedaleké Billy.

,,Jsi byl nakupovat jo?" Usmála jsem se na něj.
,,To víš." Úsměv mi opětoval. ,,A jen tam pro info,dneska si tě přidám na fb." Mrknul na mě.
,,Klidně!" Řekla jsem a šla jsem dál naproti Daně.

Šla jsem takhle skoro 10 minut. Dana bydlí až u místní školy a ta není moc daleko. Najednou jsem ji uviděla jak mi jde naproti. Rozeběhly jsme se naproti sobě a obejmuly jsme se jakoby jsme se neviděly celou věčnost. (Což je pravda,protože první týden prázdnin odletěla na Krétu a 3 dny zpět se teprve vrátila.)

,,Teď jsme se uvítaly jako malý holky." Protočila očima Dana.
,,No a? Však 17 let není nějakej moc dospěláckej věk." Zasmála jsem se.
,,Nee, vůbec. A hele co ten Vláďa? Kde se tam jako vzal?"
,,Jo to by mě taky zajímalo."

Došly jsme ke mě domů a šly si sednou do obýváku. Mezitím jsem zjistila že mi Vláďa poslal žádost tak jsem mu jí přijmula.

,,Ty jo,já bych tak moc chtěla vidět Péťu s Vláďou.." Řekla zasněně Dana.
,,Jak moc?"
,,Strašně moc. Asi na 5000%." Zasmála se.
,,Hm..hele já mu můžu napsat a můžu se pokusit domluvit nějaký ten sraz." Zamrkala jsem na ní.
,,Jo? Sraz? Klíďo. Beztak to nevýjde." Mávla rukou.

(J=Já --- V=Vláďa)
J: Ahoj Vláďo☺️
V: Čau 😃
J: Hele mohla bych tě o něco poprosit?😇
V: No záleží.. ale jo,klidně. 😃😃😃
J: Mám tady kámošku. Jmenuje se Dana. Má tebe a Péťu moc ráda☺️.. Myslíš,že by jsme mohli dát nějakej sraz? 😀
V: Klidně. Rád. 😃😃 Ještě vzbudim Petra.😃😃 Kde by jsme si ho dali?
J: V parku. 😁
V: Oukej😃 za 10 minut jsme tam 😃

,,Tak za 10 minut." Řekla jsem tajemně.
,,Co za 10 minut?" Nechápala.
,,Noooo.." Pousmála jsem se.
,,Ne. Ne! NE! To jsi neudělala!" Byla v šoku.
,,Ale jo! Udělala! Za 10 minut uvidíš Vláďu i Péťu!"
,,To neeeeeee!" Byla šťěstím bez sebe.

10 minut uběhlo jako nic a vydaly jsme se do parku.

Vláďa s Péťou už tam byly.

,,Čau Vláďo a Péťo!" Zamávala jsem jim.
,,Čau." Řekli jednohlasně.
,,Tohle je moje kámoška Dana,je jí 17 a má ráda tebe a tebe taky." Ukázala jsem na Vláďu a na Peťu.
,,Jo? Tak to tedy čau,já jsem Vláďa." Usmál se.
,,Č-čau..já jsem..Da-Dana." Řekla koktavě.
,,Čau,já jsem Petr." Řekl Petr.
,,Dana." Představila se. ,,Můžu poprosit o fotku?" Zeptala se jich.
,,Jasný!" Řekl energicky Vláďa.

Strávily jsme venku a nima 2 hodiny ale pak Dana musela jít domů a já radši taky. Rozloučila jsem se jak s klukama tak s Danou a šla jsem.

,,Kde jsi byla?" Ozvalo se mezi dveřma jen co jsem si zula jednu botu.
,,Venku?" Řekla jsem drze.
,,S YouTuberem?" Založila si máma ruce.
,,Jo.. a s Danou."
,,To je sice hezký ale s nim se bavit nebudeš! Pf,člověk si odjede na pár chvil na kafe za kámoškou a ona se tady už schází s nějakým individuem." Rozhazovala máma rukama.
,,Hm. A co jako?! A jmenuje se Vláďa!" Zabouchla jsem za sebou dveře a šla poslouchat písničky.

---------------------------------------------
Omlouvám se za všechny chyby! 😂

,,...a jsem YouTuber."Kde žijí příběhy. Začni objevovat