Don't leave me [Ereri FF]

17.

Dnes tu budu přes noc sám, Leviho stav se zlepšil a Hanji ho donutila jít na nějaký firemní večírek s tím, že pak přespí u nich, protože je to hned u firmy. Přesvědčoval jsem Leviho, že mi pro něj nevadí v noci dojet, ale Levi nechtěl. Už byl večer a já seděl sám u televize a cpal se brambůrkama. Najednou zazvonil mobil, který jsem měl položený na lince. Lekl jsem se, že třeba volá Hanji nebo Levi, že se něco stalo, ale na mobilu se objevilo Jeanovo jméno. Vzal jsem to. ,,Jeane?" ,,Erene! Nazdár, nechceš zajít na pár piv?" začal řvát do mobilu. ,,Seš opilej?" zeptal jsem se ho. ,,Mmm, trošku. Jsem tu v nějakým klubu, je to blízko od tebe á to...jsou tu lidi ze střední, všichni se na tebe ptaj. Pamatuješ jak jsme do toho klubu chodili s klukama na střední ne? Tak přijď." a zavěsil. Stejně jsem neměl, co dělat, tak jsem se oblíkl a šel. Za chvíli jsme seděli u stolu s klukama ze střední a fakt se bavili. Dlouho jsme se neviděli a byla s nimi furt zábava. Nad ránem jsem se rozhodl jít domů a vzal s sebou i Jeana, protože byl hodně opilej a bydlel daleko. Domů jsme došli docela dost pozdě, respektive brzy ráno. Položil jsem ho na postel v ložnici a lehl si tam taky. Za chviličku jsme oba tvrdě usnuli.

Ráno jsem se probudil díky ráně, která pocházela s největší pravděpodobností ze zdola.
Kouknul jsem se na hodiny. Bylo půl druhý odpoledne. Vstal jsem a opatrně sešel dolů, podívat se, co se děje. Jean už v ložnici nebyl, takže jsem předpokládal, že ten hluk udělal on. Sešel jsem dolů a na chodbě byly střepy z nějaký láhve. Nebyl jsem si vědom toho, že jsme to udělali když jsme přišli, takže to byla asi ta rána. Přešel jsem do obýváku a tam na zemi ležel Jean a Levi klečel nad ním a držel ho za triko pod krkem. Z nosu mu tekla krev. ,,Proboha, Levi, co to děláš?!" zakřičel jsem, doběhl k němu a snažil se ho od Jeana odtáhnout. Oba se chvíli vydýchávali. ,,Kolik vám sakra je, že se tady perete?" zařval jsem na ně. Jean se na mě provinile podíval, ale Levi vstal a šel pryč. ,,Levi, kam jdeš?" zeptal jsem se, ale hned na to jsem slyšel dupáni po schodech, tak jsem si oddechl, že nešel ven. ,,Co jste tu proboha dělali?" zeptal jsem se Jeana, když jsem mu přinesl mokrý kapesník a začal smetat ty střepy. ,,Asi bych měl jít." řekl místo odpovědi. ,,Jo asi jo. Hodím tě domů autem." vzal jsem si klíče a šel do chodby následován Jeanem. ,,Za chvilku přijedu!" zařval jsem pod schody na Leviho. Žádná odpověď. Žádnou jsem ani nečekal. Nasedli jsme do auta a mlčky jeli k Jeanovi domů. Zastavili jsme před bytem a Jean chtěl odejít, ale já ho zastavil. ,,Zavři ty dveře." řekl jsem nekompromisně. Zavřel a čekal, co se bude dít. ,,Co jsi mu řekl?" zeptal jsem ho klidně. ,,J-já?" zeptal se vykuleně. ,,Ne asi, já." odvětil mu. Sklopil hlavu a chvíli mlčel. ,,Já jsem to nemyslel vážně, byla to sranda. Nevěděl jsem, že je až takovej suchar." řekl. ,,Co jsi mu řekl?" zopakoval jsem. ,,Já to...sešel jsem dolů a potkal jsem ho na chodbě a hned se mě zeptal, co tam dělám. Tak jsem mu normálně řekl, že jsme byli chlastat a tak jsem tam přespal." odmlčel se. ,,Pak se mě zeptal, kde seš ty a...jen jsem mu ze srandy řekl, že jsme měli divokou noc plnou vášně a ještě vyspáváš. Já netušil, že to vezme tak vážně!" vychrlil ze sebe. Chvíli jsem na něj mlčky koukal. ,,Ty seš debil, víš to?" vydechl jsem. ,,Bolí to?" zeptal jsem se. ,,Jo, trochu." zase sklopil hlavu. ,,Má sílu, co?" ušklíbl jsem se. ,,No, tyvole." zasmál se. ,,Tak běž, já ho zajedu trochu uklidnit." usmál jsem se na něj a rozloučil se s ním. Jel jsem zpátky domů a přemýšlel, jak to urovnám s Levim.

,,Levi, zlato, jsem doma!" zakřičel jsem. Žádná odpověď. Vyběhl jsem do ložnice. Levi tam ležel na posteli a zíral do stropu.
,,Levi? Je ti dobře?" zeptal jsem se starostlivě.
,,Užil sis?" ignoroval otázku.
,,Levi neblbni, znáš Jeana, dělal si srandu. Jenom jsme pili, přišli domů, lehli a spali." usmál jsem se na něj.
,,Hm." odpověděl a otočil se na bok tak, aby na mě neviděl.
,,Levi, netrucuj, vždyť víš, že bych to neudělal." snažil jsem se ho trochu uchlácholit.
,,Možná bys měl." řekl.
,,A dost!" ztratil jsem nervy, protože jsem tušil, kam tahle konverzace povede. Levi vstal a šel do koupelny, kde se zamknul.

Trvalo mi docela dlouho než jsem si Leviho udobřil, ale nakonec uznal, že trochu vybuchl a přehnal to.