Gray Fullbuster

5. Kapitola

,,Tak jsem tady," špitla jsem, když jsem dorazila na místo srazu. Naštěstí jsem nebyla poslední, ulevilo se mi.

Gray mě přivítal a pak opět zasedl do jeho ledového výrazu. Myslím, že to dělá, aby získal respekt, ale veskutečnost vypadá roztomile. Bylo trapné ticho. Nenapadlo mě nic lepšího než ho rozrazit trapnou otázkou.

,, Co je vlastně naším úkolem?" Zeptala jsem se, když mi došlo, že ani nevím do čeho jdu. Gray zpozorněl. Odkašlal si a odpověděl.

,, Máme získat jednoho magického tvora," řekl a pak pokračoval ve vysvětlování ,,Jedná se o harpii. Jsou to neobvykle nebezpečné bestie. Napůl ženy a napůl ptáci. Mají mohutné pařáty, obrovité rozpětí křídel a temné peří, jediné, co mají společného s lidmi je hruď a lidské oči. Jsou majestátné, ale na druhou stranu ohavné a nebezpečné a to hlavně v zajetí díky své nenávisti ve věznitele," řekl Gray dramaticky. O harpyích jsem už ledacos skyšela, ale myslela jsem, že jsou to jen báchorky.

,, Kdo by ji chtěl mít doma?" zeptala jsem se.

,, Jde o to že jejich vejce jsou nesmírně cenná. Zevnitř je tvoří vrstva zlata. Představ si ale tu sílu v zobáku, kterou má už jen mládě, když s ním dokázě rozštípnout takový kov. Doufám, že jsem tě tím nevyděsil," zasmál se.

,, Naopak," ušklíbla jsem se a pohlédla mu do očí.

,, To se mi líbí," zavrněl, ale pak zvážněl.

,, My ji ale nemáme chytit, pokud to dobře chápu? Máme ji jen vrátit zpět svému majiteli,"

,, Přesně tak, ale přesto to je vcelku nebezpečná mise," prohrábl si rukou vlasy a pak dodal ,,Ale není to nic co bych nezvládl," masadil hrdý pyšný výraz, egoista. Musela jsem se usmát. Znovu se mi v hlavě zopakovala jeho věta. Nebezpečí...

Nebezpečí je tvá droga, tma je tvůj důvěrník, vítr tvým ochráncem a ty svou smrtí.

Tu vzpomínku jsem ihned zahnala.

,, Chápu, ...na koho čekáme?" zeptala jsem se než byl schopen zaznamenat moje rozrušení.

,, Na Lucy. Ještě se neznáte?" upravil si kapsy u kalhot.

,, Nevím, ale myslím že ne,"

Tu se za námi ozval milý veselý hlas.
,, Omlouvám se za zpoždění. Musela jsem...no...sekla jsem se na nákupech," přiznala.

Taky jsem celý včerejšek strávila nakupováním. Musela jsem si pořídit nějaké zbraně a zásoby jídla a vody, léčiv ale i jedů. Prostě jsem se připravila na všechno. V boji upřednostňuji střelné zbraně, ale ty jsou užitečné jen pro boj na dálku takže jsem zvolila variantu b. Nenápadnou a na první pohled křehkou katanu, která ovšem nebyla taková, jaká se zdála.
Také jsem si nakoupila nějaké oblečení a mast na jizvu, kterou mi způsobil znak fairy tailu.

Cítila jsem se trochu trapně, poněvaďž jsem se netrefila do tématu. Gray na sobě měl obyčejné triko a džíny a lucy tílko, do jehož výstřihu občas zabloudily i Grayovi oči.

Já měla kožené přeskové boty, tmavé kalhoty, černou kápi a tmavě zelené triko, které nebylo skoro vidět. Navíc pálilo slunce a já byla pod obvazem úplně spocená. Abych to upřesnila, nosila jsem obvaz ze speciálního vlákna kolem hrudníku, aby mi chránil důležité orgány. Cílem mé výstroje měla být nenápadnost, praktičnost, ale teď jsem spíš přitahovala pozornost.

,, Jo abych nezapomněl," ozval se Gray ,, tohle je Misty, Misty, tohle je Lucy," podaly jsme si ruce. I přes to že jsem cítila jak moc rozdílné jsme jsem věděla, že si budeme rozumět.

...

Třásla jsem se jako osika. Ruce jsem měla špinavé a pach železa mi říkal, že od krve. Před očima se mi míhaly nejrůznější výjevy a iluze. Pomalu jsem blouznila. Před očima se mi zobrazila ohromná psovitá šelma a dvěma řadama zubů ostrých jako jehly. V tu chvíli mi to došlo, v ten okamžik, kdy jsem se pokusila odehnat jí, jednu z vyjevených nočních můr. V ten moment, kdy jsem pohnula rukou a ucítila jsem palčivou bolest. Začala jsem si vzpomínat. Nikoho jsem nezranila, tak krev byla moje.

...

Ty vzpomínky...neustále mě pronásledují. Ať už jako noční můry nebo jako halucinogenní výjevy ve dne. Ale tahle mě donutila se odtáhnout.

Lucy se otočila ke Grayovi:
,,Vlak jede za pět minut, měli bychom si pospíšit,"

,,Já nevím na koho jsem doteď čekali," zavtipkoval Gray, ale pak si svou narážku vyžehlil nabídkou, že nám ponese některé věci. Sundala jsem si plášť a protáhla ho popruhy batohu, abych ho nemusela nést v ruce. Lucy ukázala směr kterým máme jít a ujala se vůdčí pozice.

Mezitím co jsme procházeli čistými ulicemi cechu, nevnímala jsem kolemjdoucí ani ruch ulice. Stále se mi třásly prsty z té vzpomínky.

Zachránila mě, dívka jejíž jméno jsem ani nevěděla. Lidé v Mortii věděli, že sdělovat mi své jméno, je jako upsat se na listinu ďábla. Ostatně já to své taky neprozrazovala a všichni mě znali pod pseudonymem, stejně jako tady.

Byla nováčkem, špatným nováčkem. Hodnou chvíli to vypadalo, že jí z cechu vyhostí, ale pak se seznámila se mnou. Ze začátku to bylo čistě taktické spojenectví. Já byla učednice mistra a ona měla v kobkách a hostíncích, ve kterých přežívala tisíce zdrojů i k těm nejtajnějším informacím.

Já jí učila, ona mě informovala.

Jenže pak se naše přátelství rozrostlo. Nikdy jsem nevěděla, že je mezi námi až tak pevné pouto. Do té doby než nastala chvíle zkoušek. V Mortii se nehleděl na bezpečí, každá zkouška byla bojem na život a na smrt. Ať už vám dali deset poháru s průzračnou tekutinou, ale jen v jednom z nich byla voda nebo vás zavřeli do vězení bez jídla a vody a nechali vás tam tak dlouho, dokud jste se odtud nedostali.

Neměli slitování.

Ale já udělala chybu, vymklo se mi to z rukou, měl to být můj konec a zatímco jsem si odpykávala svůj trest za to, že jsem chybovala, dvaceti ranami ostnatým bičem, postavila se za mě.

Musela se na to celou dobu dívat, byla to zkouška i pro ni, ale nevydržela můj křik, když mi do čerstvých ran sypali sůl pro efekt větší bolesti. Postavila se za mě, i když věděla, že je to její smrt. Snažila jsem se jí odradit, zachránit, ale neustoupila.

Za pár dní ji našli mrtvou. Příčina smrti? Údajně opití a následné zadušení zvratky.

Nikdy nepila.

A teď jsem měla strach že se to bude opakovat. Šla jsem za Lucy, jíž se dlouhé blonďaté vlasy pohupovaly souměrně s jejími boky a myslela na to, jaký by jí mohl potkat osud. Jaký potkal osud ty, kteří se se mnou dosud zapletli.

Teď už jí memůžu opustit. Stejně jako Graye, Miru, Fairy Tail, to už jsem v minulosti udělala mnohokrát.

Musím je ochránit.