Zakázaný ostrov

První den

Jakmile se tábor ráno probudíl vyšla slunce. Slunce? ,,Bohové nás sledují!" křičel nějaký trpaslík.  ,,Na obloze jsou dvě slunce?" řekl Jonáš a začal listovat knihou. ,,Tady! Zvláštní přírodní jev kdy slunce odrazí od hladiny vody a promítá se na oblohu. Za dvacet minut to zmizí

Po dvou hodinách byly na obloze pořád. A bylo vedro. ,,Sněží" zařval nějaký trpaslík. Opravdu začalo sněžit.  ,,Hlavně se toho sněhu nedotýkejte!" řekl Greg. ,,Maminko můžu ten sníh sníst?" zeptalo se někjaké dítě. ,,To víš že můžeš" dítě vyplázlo jazyk a počaklo až mu na jazyk dopadne vločka. Jakmile tam vločka dopadla přebarvila se do ruda, a propálil dítěti jazyk. ,,Všichni do stanů!" zařval někdo v panice. Jakmile ale vběhli do stanu tak začal hořet. ,,Všichni co hoří do vody!" zařval někdo jiný. ,,HLAVNĚ TO NE! Voda tady funguje jako benzín." Ale Grega už nikdo neposlouchal a ve zmatku naskákali do vody. Vždy se jen zablísklo a 'zmizeli' ,,DO PRALESA, TAM SE VÁM NIC NESTANE." konečně někdo začal Grega poslouchat. Jakmile se schovali pod listy byli v bezpečí. Zatím

OČIMA LAJKY

Mám hlad. Jdu si něco ulovit. Ó to jsou ale vysoké stromy. Co to cítím to je JÍDLO. Už se to blíží. To je ale krásná zátoka, a těch ryb! Ta ryba běží po souši! Pojď sem!

Poté co z nebe přestal padat rozžhavený sníh, vydali se na průzkum ostrova. ,,Já, Deméter, Jonáš, Greg a Lajka půjdeme na východ, zbytek na západ. Něco tady nehraje. Kde je Lajka?" řekl Štěpán. ,,Musíme ji najít! Lajkó, Lajkó kde si!" rozdělili se. ,,Lajkó, Lajkó haló!" Takhle volali celou cestu, než došli do hor. ,,Tak kam půjdeme." ,,Já bych šla do támhletoho lesa." navrhla Deméter. ,,Co to je támhle na tom vrcholku? Někdo tam stojí! Rychle nahoru!

,,No tak kluci už jen pár metrů to dáte!" řekla Deméter ,,Tobě se to lechce řekne. Seš elf, vy jste k tomu stvořeni." Když vylezli nahoru koukli se do okolí. Nikde žádné stopy. ,,Je zvláštní jak rychle zmizeli." řekl Jonáš ,,Tady není nic zvláštní." řekl suše Greg. ,,Hele támhle je druhá skupina. Na poušti! Ona se třese!" řekl Jonáš. ,,Tohle už jsem tu zažil. Teď už se s nima můžeme jen rozloučit." odpověděl Greg. Poušť se s nimi propadla do oceanu. ,,Půjdeme zpátky do tábora dneska už nic nezistíme. A můsíme ho posunout, ať ráno zase neuhoříme." navrhl Greg.

Když se vrátili zpátky do tábora, zjistili že někdo zůstal v táboře.

Večer rozdělali oheň. ,,Pojďte si zopakovat, co jsme dneska získali: stratili jsme Lajku, umřela většina lidí, možná tu někdo žije." řekl sklamaně Greg. ,,Mám mapu" pípl Jonáš. ,,Cože?" ,,No když jsme stáli na tý hoře tak jsem nakreslil mapu." ,,Aspoň něco" řekl trochu šťástněji. Pak šli spát.

Štěpán se probudil. Slyšel volání. ,,Štěpáne, Štěpáne, Štěpáne." Vylezl ze stanu a viděl ženu v bílém rouchu. Od někud ji znal. ,,Štěpáne" napadl ho nápad. ,,Mami?" ,,Štěpáne." Běžel za ní. Najednou prošla zemí na pláži. Mami prokopu se k tobě. Najednou se ozvalo zavití vlka. Probral se a stál na pláži. Už, už chtěl sebrat kus zlata z pláže.

OČIMA LAJKY

Stůj ty divná rybo. Musím tě chytit, jinak si skazím pověst. Neběhej do toho roští. Co to je za lidi. Ne nezvedejte mě. HAUU.

,,Vstávat lenoši" vyřvával Greg ,, už vyšla slunce." Ke snídani měli nějaké ovoce. ,,Gregu v noci jsem viděl mojí mámu ale pak se rozplinula. Co to je?" Ostrov nedokáže vytvořit, ani zobrazit ve snech, věci které tady nebyli. Zjednodušeně, tvoje máma tu byla, nemusela být přímo tady, ale na ostrově byla.