3. kapitola

143 21 25
                                    

Vydaly jsme se do školy a já začala vyprávět: „Normálně jsem nastoupila do autobusu a šla jsem si sednout na své obvyklé místo, ale než jsem tam došla,  autobus cukl tak moc, že jsem zaletěla na jednu sedačku, kde seděl Adam...,"
„Co ti ten debil udělal?" přerušila mě Klára.
„....a tam jsem nabourala do okýnka, ale co jsem vážně nečekala, bylo to, že Adam, ne že by na mě začal být hnusný jako obvykle, ale on mě pozdravil, bez sarkasmu, a navíc mi pomohl se zvednout."
Lucka: „Tobě pomohl se zvednout a ještě tě pozdravil??? Tady je něco divně!!"
Já: „Jo, taky mi to přijde divné."
Ema: „Souhlasím."

To už jsme došly do šaten. „Holky, co máme první hodinu?" zeptala jsem se. „Matiku," odpověděla mi Lucy.

Všechny jsme si vzaly​ věci na matiku a šly jsme do třídy. Došly jsme tam přesně na čas a posadily jsme se jako normálně - Klára s Emou,já s Luckou - do třetí a čtvrté lavice u okna. Zazvonilo a přišla učitelka.

*****

Když skončilo vyučování, šly jsme na oběd do školní jídelny a já jsem si dala jahodové knedlíky, Ema, Lucka a Klára si daly pizzu.

Sedly jsme si ke stolu u zdi jídelny.

Kolem nás v tu chvíli procházel Adam se svojí partičkou a Adam se na mě upřímně usmál.

Ahojte,
jsem tu zase s krátkou kapitolou.
Chci vám moc poděkovat za všechny komentáře, hvězdičky i za to, že to čtete.
A že už Ze sedla do křesla má 103 přečtení a 27 hvězdiček - děkuji moooockrát.
Chtěli byste pohled Adama? Stačí napsat do komentářů. ;)
Zatím "napsanou" vaše
Tann_Mili

Zpátky do sedlaKde žijí příběhy. Začni objevovat