Friend or boyfriend [Marcus & Martinus Czech FF] *POZASTAVENO*

4

„Víš...My ti musíme něco říct.”

„No?” tázavě jsem nadzvedla obočí.

„Jsme celkem slavní zpěváci” řekl Mac

„Děláte si ze mě srandu?! Takže já jsme celou dobu se slavnými zpěvákama.”
koukala jsem na ně s vykulenýma očima.
„Asi budu mít infarkt” dodala jsme

„Ale prosímtě” řekl Tinus, hned mě oba náraz obejmuli.

Vstoupili jsme do výtahu, který nás vyvezl do 3. patra budovy. „Jo, a co tady děláme?” zeptala jsem se

„Jdeme nahrát novou písničku” mrkl na mě Mac.

Vešli jsme do místnosti kde byli všelijaké nahrávací věcičky.

„Umíš na něco hrát?” zeptal se mě Tinus

„No... Jo umím trochu na piano”

„Bezva! Budeš náš doprovod” zazubila se a táhl mě k pianu.

Hrála jsem podle not které mi zadali, v tom mi někdo zašeptal do ucha
„Jseš fakt dobrá”
Cítila jsem jeho horký dech až na mém krku. V celém​ mém tělo probila elektřina.
Podívala jsem se kdo to je, byl to Tinus. Okamžitě jsem zčervenala jak rajče.

Já jsem svou práci za pianem měla dodělanou a tak jsme mohla kluky poslouchat jak zpívají. Rozplývala jsme se nad jejich krásným hlasem. Je škoda že jsem je neznala už dříve.

Najela jsem na instagram, hledala jsem jejich profil. Okamžitě jsme je začala sledovat, rozklikla jsem pár fotek a dala jsem jim na ně srdíčko ❤

••••••••••••••••

„Konečně zpátky” řekla jsem a rozvalila se přes celý gauč.

„Hele, my to děláme skoro celý život a ty tady umíráš po první zkoušce” zasmál se Mac

„Já bych si rád taky lehnul” priběhl Tinus

„Teď jsme tady já” vyplázla jsem na něj jazyk

„Říkám ti to naposled” vyhrožoval mi ukazováčkem

„Nope” dala jsme si ruce přes prsa

„No tak joo...Když mě sem teda nepustíš” zajiskřilo se mu v očích a skočil na mě tak že mě celou zalehl

„Tinusi!! Slez ze mě!” řvala jsme mu do ucha

„ Ty jsi mě sem taky nepustila a teď já nepustím tebe, dokud mi neřekneš tím nejhezčím slovem”

„Já nevím” zaškemrala jsem a snažila jsem se ho ze sebe setřást ale marně. Mac na nás koukal jako na zjevení pak se jen zasmál a odešel.

„Tak něco rychle vymysli nebo tady usnu”

„Omg, ty jsi hroznej. Tak teda Tinusku prosím slezeš ze mě?”

„No vidíš že to jde” sedl si tak že mi seděl mezi nohama.

„Uff... Teda ani nevíš jak jsi těžkej” oddychla jsem si

„Co jsi to řekla?” podíval se na mě

„Nicc”

„Já si myslím” zívl si a lehl si mi na břicho

„Ty jsi hroznej” zakroutila jsme hlavou

„Pštt” dal mi prst před pusu a měl zavřené oči

„Ach jo” povzdechla jsme si a napsal jsme Miušce...

Po chvilce jsem se na něj podívala, spokojeně oddychoval a měl vlasy přes celý obličej. Opatrně jsem mu vlasy odkryla a dala za ucho. Musela jsme se nad tím usmát byl roztomilej bože na co to myslím, uklidni se Emily!  Nadávala jsem si v duchu.

Nechtěla jsem ho vzbudila tak jsem nás přikryla dekou a odebrala jsme se do říše snů.

Chci se vás zeptat jestli má cenu psát tenhle příběh 🤗
❤Lůca❤