Friend or boyfriend [Marcus & Martinus Czech FF] *POZASTAVENO*

8

  „Dobré ráno ty moje prdelko” zašeptal mi do ucha nádherný hlas po kterém mi přejela husí kůže po celém těle

„Dobréé” protáhla jsem se a ve chvilce jsem ho měla přilepeného na mích rtech.

„Včera jsem si to moc užil” řekl když se odemě odtáhl a zadíval se mi do očí

„Já taky” uculila jsem se na něj a prstem jsem mu přejela po jeho hrudi. Celý se zachvěl, musela jsem se tomu zasmát

„Tinusi zítra jedeme na koncert do Holandska” vletěl do dveří Mac
„N-Ne-rad vás rusim, promiň” vykoktal celý rudý když nás viděl

„Ahoj Marcusi” pozdravila jsem ho a schovala jsem si tělo pod deku a hlavu jsem nechala nahoře

„Aha, dík brácha”

„Jj a dole máte snídani od mamky” zavřel dveře a odešel

„Noo, tak doufám že ti nevadí že pojedeš s námi”

„To víš že vůbec ne. Moc ráda” skočila jsem mu kolem krku a vůbec jsem ho nechtěla pustit. Vylezla jsem z postele a skončila jsem u skříně.
Na sebe jsem si oblékla:

„Tak si půjdeme dát tu snídani ne?”  optal se Tinus co si mě prohlížel jak se oblékám.

„No jasně a  nechtěl by jsi náhodou taky obléknout?”

„Nějak se mi nechce”

„Hele jako nemysli si že tě budu oblékat”  přešla jsem k posteli a podívala se na něj jak je rozvalenej

„To není špatný nápad” zatáhl mě za ruce a jsem mu přistála na jeho hrudi

„Co pak to děláš Tinusku”

„Niic” přitáhl si mě blíže

„Haha, nekecej. Včera ti to snad nestačilo?”

„Noo, stačilo ale to bylo včera”

„Nech si zajít chuť. Musíme se jít nasnídat, třeba se dočkáš večer” usmála jsem se na něj a odešla jsem ke dveřím

„No jo už jdu” řekl uraženým hlasem a sedl si na kraj postele

••••••••••••••••

„Chtěl bych tě představit našim tanečnicím” řekl Tinus když jsme dojeli snídani

„Klidně”

„Tak pojď. Čekají na nás v parku, už jsem jim to psal” obmotal svojí ruku kolem mého zápěstí a táhl mě ke dveřím.

„Takže tohle je Joy, Teri, Melissa, Melanie, Beth” predstavil mi pět velmi příjemných děvčat kromě Melanie přišla mi taková rozmazlená prostě nepříjemná.

„Tak co jak se ti líbí?” optal se mě Tinus když jsme odcházeli domů

„Jo jsou všechny moc fajn” trochu jsem mu zalhala, nechci aby ji to řekl nebo tak podobně

„Dobře to jsem rád” celý se zazubil a propletl si semnou prsty.

„Čau mami, taťi jsme doma” zařval Martinus na celý dům

„Jo, pojďte sem na chvíli” řekl Erik jejich otec.

Přišli jsme spolu do místnosti kde na nás čekali jeho rodiče.

„Asi už víte že jedeme do Holandska že?” zeptal se Erik

„Jo, to víme říkal nám to Marcus” odpověděl mu Tinus a měl v plánu že odejdeme nahoru

„A ještě něco” s obavami se zastavil a otočil se na Erika

„No taťi?” řekl tichým hlasem

„Vy spolu něco máte?” řekl celkem klidným hlasem Erik

„Noo... My spolu chodíme” rekl nejistě Tinus

„Dobře, už můžete jít” řekl Erik a my jsme mohli v klidu odejít

„Uff, teda ten my dal” řekla jsem když jsme šli po schodech nahoru

„Mě to říkej, je my divný že mu to nevadí”

„To já taky” usmála jsem se na něj a vešla jsem do místnosti kde byl klavír. Sedla jsem si ke klavíru podívala jsem se na Tinuse psíma očima

„Pojď si semnou zahrát” zaškemrala jsem.

„No dobře” Přišel ke mě a položil si mě na klín. Začal jemně hrát na klávesi a já jsem se k němu přidala.

Z ničeho nic přestal hrát a já jsme se na něj udiveně podívala

„Co tak koukáš?” optala jsem se ho

„Já jenom že mám tu nejúžasnější, nejhezčí... holku kterou jsem kdy potkal někdy si říkám že si tě vůbec nezasloužím. Protože kdo by chtěl takovýho idiota jako jsem já„ sklopil hlavu.

Palcem a ukazováčkem jsem mu ji lehce zvedla

„Tinusi co to povídáš já tě mám ráda takovýho jaký jseš. A neříkej že jsi idiot to není vůbec pravda. Kdyby jsi byl idiot tak nemáš takovou kariéru jako máš teď” lehce jsem ho políbila a zadívala jsem se mu do jeho nádherných kukadel.

Moc se omlouvám že dlouho nevyšla kapitola, ale nemám čas.
Alespoň jsem se dokopala k téhle kapitole, za což jsem ráda. 💥
❤Lůca❤