Friend or boyfriend [Marcus & Martinus Czech FF] *POZASTAVENO*

9

„Emíí" Šeptal mi do ucha božský hlas Tinuse.

„Ano?" Otočila jsem se jeho směrem.

„Vstávej jsou 3 ráno a za 3 hodiny nám letí letadlo"

„Jeste chviličku, prosím" Zabořila jsem hlavu do polštáře a snažila jsme se znovu usnout.

„Nedáváš mi na vybranou" Zamumlal si pod nos. Stáhl mi deku a já se celá začala klepat zimou.

„Martinusi!!" Zabručela jsme na něj a snažila jsem se nahmatat nazpět svojí deku, ale Tinus ji držel v ruce a na tváři mu pohrával úšklebek.

„Jestli mi ji nedáš tak přísahám že tě asi zabiju" Zavrčela jsme na něj a sledovala jsme ho jak se usmívá.

„Alee... To by jsi přece neudělala"

„By jsi se divil" Vylezla jsem z postele a zamířila jsme za Tinusem.

„Dej mi jí. Slibuju že už budu vstávat" Tak aby mě neviděl jsme za zády skřížila ukazováček a prostředníček.

„Ale, nejdřív co za to?"

„Nevim něco si vymysli"

„Tak jo dej mi pusu" Natáhla jsme se k němu a lehce jsem ho políbila.

„Dík" Vytrhla jsem mu z ruky deky a odkráčela jsem zpět k posteli a lehla jsem si na ní na náznak že jdu spát.

„Tak se tu měj hezky ahoj" řekl a zmáčkl kliku

„Néé Tinusi. Já tady sama fakt nebudu. Už jdu" Dveře zase zavřel a sedl si k mě na postel. Jemně mě chytl za dlaně a zvedl mě z postele.

„Běž si na sebe vzít něco hezkýho jo? Ať mám na na co koukat" Zašklebil se a sledoval mě jak jdu směrem ke skříni.

Nakonec jsme posoudila že tenhle outfit bude nejlepší

„Prosím, nastupte si madam" Otevřel mi Martinus dveře od auta a gentlemansky mě pobídl abych nastoupila do auta.

„Díky, můj pane" Myslela jsem že bouchnu smíchy.

••••••••••••••

„Takže tohle bude asi náš pokoj na celý týden" řekl Tinus když otevřel dveře od hotelového pokoje.

„Hmm... Je to tady krásný" Jen se na to usmál a odběhl si vybavit nějaké věci.

„Za asi půl hodinky máme být na recepci, budeme mít zkoušku"

„Dobře" Otevřela jsem kufr a pomalu jsme všechno skládala do skříně.

•••••••••••

Přišli jsem na recepci i s Marcusem a spolu s tanečnicemi jsme se vydali do arény kde se zítra bude všechno konat.

Všichni někam odešli a já jsem měla v plánu jít za Martinusem, ale to jsem nikdy dělat neměla. Když jsme s úsměvem na tváři otevřela dveře malém mi vypadli oči z důlku. Olizovat se tam s Melanie.

„T-ti-n-us-i?" vykoktal jsem ze sebe tichým hlasem

„Emily!!" Ale to už jsme ho moc neposlouchala a běžela jsme pryč s vodopádem slz na tvářích. Měla jsem tak zamlžené​ oči že jsem skoro vůbec nic neviděla. Narazila jsme do něčí velmi svalnaté hrudi.

„Em, co se ti stalo?" zeptal se starostlivě velmi známý hlas

„Marcusi!" skočila jsme mu kolem krku

„Pojď, řekneš mi co se stalo" chytl mě za pas a pomalu mě dovedl do jeho pokoje.

„Posaď se" Ukázal na postel a tak jsem i učinila.

„Tak co se stalo?" Znovu se starostlivě zeptal a přisedl si ke mě.

„N-no... Mart-inus se l-líbal s Me-la-nie" Vykoktala jsem ze sebe, při čemž jsme vzlykala jak o závod.

Marcus

„Aha..." opravdu jsme se na jiné slovo nezmohl? ... Jsem opravdu rád že ji mám tak blízko u sebe. I když je mi ji hodně líto, protože tohle si opravdu nezaslouží. Proč je můj bratr takový idiot. Létalo mi v hlavě.

„Em? Co stim budeš dělat?" Podívala jsme na mě těma rozkošnými kukadlama.

„Já fa-kt n-nevim a-ale roz-hodně už h-o nech-ci ani v-idět" Sklopila hlavu a brečela dál, přitáhl jsem si ji k sobě blíž a užíval jsme si tu chvíli s ní.

Čaukyy 👋
Jak se máte? 😂😏
Nějak mi blbne wattad, takže se předem moc omlouvám 😔....
❤Lůca❤