Ninjago - Destined [CZ]

Kosti

Slabé ranní paprsky, které pronikaly skrz šedavé mraky dovnitř kapitánské kajuty, pošimraly Colea pod nosem. Zamračil se a obrátil se na druhou stranu, když v tom se ozvala pálivá bolest zad. Vystřelil do sedu s očima prudce rozevřenýma. Po čele mu stekla krůpěj potu a zaskřípal zuby, jak bolest propalovala jeho tělo. Shlédl a třesoucími prsty se dotkl obvazů, které pokrývaly jeho hrudník. Vybavil si předešlou noc.

Na dveře kajuty se ozvalo tiché zaklepání. Cole se zmateně ohlédl, jen Dareth by si dovolil obávaného piráta vyrušovat v tak nekřesťanskou hodinu. Ke Coleově překvapení dovnitř vešel jejich zajatec. Zane zůstal stát na prahu a čekal, až ho kapitán pozve dovnitř. Cole mávl rukou a zvedl se ze své postele.

„Váš první důstojník..." začal Zane, ale byl umlčen zdviženým prstem.

Cole usedl na židli obráceně a opět si opřel o opěradlo hlavu. „Dareth je pošuk, ale myslí to dobře," řekl Cole a naznačil princovi, ať vykonává svou práci.

Zane se zahleděl na kapitánova záda. Bílé obvazy byly pomačkané a z větší části nasáklé krví. Cole se pod ledovým dotekem svého vězně otřásl. Nechápal, jak může mít někdo, tak ledové ruce, přece v tom podpalubí taková zima být nemůže. Zane namočil žínku a začal mu ze zad smývat zaschlou krev. Opět se zarazil, když odhalil inkoustového draka. Odolal nutkání znovu se zeptat, o to víc ho překvapilo, když kapitán promluvil sám.

„Toho draka mám jako vzpomínku," zahleděl se daleko před sebe a Zane opatrně pokračoval ve své práci. „Byl jsem mladej a blbej. Vrhl jsem se do jeskyně, kde jsem našel tuhle kosu... a rozzuřenýho draka. Vyvázl jsem jen tak, tak, a na památku jsem si nechal udělat tohle tetování."

Zavládlo ticho. Zane naslouchal a pokračoval ve své práci. Cole přemýšlel o své minulosti, sám o sobě, o tom, co se vlastně chystá udělat.

„Děkuji," zašeptal.

„Nemáte zač," odpověděl bezbarvě Zane, Cole zavrtěl hlavou.

„Ne, já děkuji za to, že jsi neutekl. Mohl jsi, ale... neutekl."

„Nemám to zapotřebí." Zane odložil žínku a vytáhl nové obvazy. Cole se na něho otočil.

„Cože?"

„I kdybych chtěl utéct, nemám, kam bych šel. Doposud jsme byli ve vzduchu a zakotvili jsme až dnes ráno, kdy jsem seděl v cele. Navíc mne hlídal váš první důstojník."

„Mezi námi, Daretha bys přemohl levou zadní," zasmál se Cole.

Zane se zarazil a naklonil hlavu na stranu, potom pohlédl na svou levou nohu. „Levou zadní?" zopakoval nechápavě.

„No jo, on není bojovník... vlastně ani pirát... on je prostě, prostě Dareth."

Po chvíli už měl Cole hrudník celý obvázaný a oblékl si na sebe pro něj typickou černou košili. Dareth už byl u dveří, aby Zanea odvedl zpátky do cely.

„Počkej," ozval se za nimi kapitán „Možná by si náš přítel za svou práci zasloužil něco lepšího," šibalsky mrkl.

Dareth pohlédl na Zanea a potom na svého kapitána. „Myslíte jako prkno? Ale už jsme přistáli."

Cole zavrtěl hlavou a vzal Zanea kolem ramen. „Ta zatuchlá cela není nic moc, chystám se na zem a myslím si, že ho dokážu uhlídat." Zazubil se.

„Vy chcete vzít vězně na zem?" ozval se nevěřícně první důstojník. „Dovolte mi pane protestovat." Chytil svého kapitána za rukáv a odtáhl ho stranou. Mladík naň nechápavě hleděl. „A taky mi dovolte, abych vám připomněl, proč vlastně máme na palubě korunního prince. Rozhodně ne, abyste se s ním bratříčkoval."