Ninjago - Destined [CZ]

Stín

Bylo to jen pár vteřin. Jeden nezaznamenatelný okamžik v čase, který se zdál být věčností. Padal, zády proti tvrdé skále a ona se vzdalovala. Natáhl paži, ale věděl, že na ni nedosáhne. Nemůže ji tam takhle nechat, ale co má dělat?

Naposledy se podíval do zelených očí prosících o pomoc.

***

Strážný surově prostrčil Misako železnými mřížemi a dveře za ní silně přibouchl. Obrátila se za ním, ale už se na nic nezmohl. Vyčerpaná a zasažena zklamáním sesula se o protější zeď. Přitáhla si kolena k hrudi a schovala tváře do dlaní. Celý svět se zbláznil, aby za jednu noc ztratila všechno, na to nebyla připravena. Syna, muže, samu sebe. Byla připravena zhroutit se a definitivně se ze všeho zbláznit.

„Misako?" ozval se hlas, jenž neslyšela už roky.

Zvedla vlhké oči a zahleděla se na muže před sebou. Překvapeně zamrkala, než se mu vrhla kolem krku. Wu to nečekal, ale radostně objetí opětoval. Zabořila mu tvář do ramene, byla tak ráda, že ho vidí, byť stále seděli v cele.

„Já tě tak ráda vidím," zahlaholila.

„I já tebe," usmál se stařec a pustil ji. „Jak ses sem dostala?"

„Skrz portál na Ostrově temnot, a ty?"

„Čaj cestovatele," zasmál se pod vousy.

Misako převrátila oči. „Ty a čaje, to je kapitola sama o sobě."

Zasmál se. „Ach ano, myslím, že máme asi spoustu času. Co kdybys mne zasvětila do všeho, co mi uteklo?"

A tak Misako začala vyprávět. Seděli na tvrdé zemi obestřeni temnotou. Wu se dovídal o havárii pirátské lodi na ostrově, jak se setkala s císařskou rodinou a prakticky sama způsobila naplnění proroctví. Bylo toho mnohem víc, ale Misako sama už neměla o čem vyprávět. Když dokončila svou část příběhu, Wu jen zavřel oči.

„Už na to začínám být starý."

Neskrývala svůj smích. Kouzelný smích doprovázený ještě kouzelnějším úsměvem, který Wu i přes ty roky stále miloval. Zeptal se nakonec: „Co budeme dělat?"

„Nemůžeme dělat nic." Přiznala neochotně Misako, když se zvedala ze země. „Garmadon projde portálem. Chce obrátit celý svět k obrazu svému, chce být vládcem. Chce zpět svůj osud, o který přišel, a jen tak se nezastaví." Obrátila se k němu čelem. „Musíme se dostat ven, najít Lloyda s jeho přáteli a zařídit, aby se neschýlilo k poslední bitvě!"

„Proč si to myslíš?"

„Protože tohle není z Garmadonovy hlavy," vzdychla Misako. „Něco se v ní už stihlo usadit, něco temného. Našeptává mu to a radí, vede do záhuby. A spolu s ním i Lloyda, a to já nemůžu jako matka dopustit."

Wu vstal a přešel k mřížím, podíval se skrz. „Pořád ještě zvládáš bojovat?"

„Proč se ptáš?"

Dračí řev, jenž rezonoval celou říší stínů, byl odpovědí na její otázku.

***

Portálem na druhou stranu. Říše stínů byla... víc říše stínů, než si všichni představovali. Temná a studená s plazivými stíny kam oko dohlédlo. Fialový portál je vyhodil na kamenné plošině vysoko nad táborem kamenných vojáků. Až se všichni vzpamatovali připlazili se k jeho okraji a shlédli dolů. Lord Garmadon, jako temný král tohoto místa stál uprostřed všeho dění a horlivě lamentoval všemi čtyřmi pažemi.