Noční akademie: Queen of darkness

Prolog

Bylo mi 9 let, když se to stalo...
------------------------------------------------------
Pohled třetí osoby

,,Kitty, pojď prosimtě dolů," řekne zlomeným hlasem hnědovlasá žena a nakoukne do pokoje.

V pokoji sedí na posteli její kamarádka s dcerou a u počítače drobná blonďatá holčička.

Dívenka se líně zvedá od počítače a míří za matkou. Pomalu sejde schody a jde do obýváku.

Posadí se vedle matky na gauč a poprvé si všimne muže v uniformě, který sedí naproti ní v kresle. Policejní odznak se mu leskne na uniformě a malou Kat přepadne nejistota.

,,Neboj se, já jsem policejní psycholog. Přišel jsem ti jen něco říct a popovídat si." Řekne velmi vlídným hlasem.
,,Jakpak ti mám říkat? Kathrin nebo Kat?"

,,Většina mi říká Kat," špitne svým pisklavým hláskem Kat.

Svýma zelenohnědýma očima těká po obýváku, ale vždycky se zastaví u toho chlápka v křesle.

,,No, tak tedy Kat, víš co je to sebevražda?" Zeptá se a trochu si poposedne v křesle.

,,Jo, to je když se někdo zabije," odpoví a přitom na něho obdivně kouká.

Poté přišla ta ničivá zpráva.

Kat přestala vnímat. Začala se topit ve smutku, vzteku a nenávisti.

,,Klidně se vybreč, není to ostuda, vím že je to velká ztráta," klade jí na srdce policejní psycholog.

Koukne se na svou matku, která má oči plné slz a smutně se na ni usměje.

Podívá se do okna, představí si ho a poté si uvědomí to, že už ho nikdy neuvidí...

Oči se jí začnou lesknout, ale neukápne jí ani jedna slza.

Beze slova se zvedá z gauče a odchází pryč z obýváku.

V hlavě jí zní pořát ta věta...

,,Tvůj táta spáchal sebevraždu."

Nejhorší vzpomínka mého života

Ahojky, tak je tu prolog na můj nový příběh.
Vlastně je to vzpomínka, tohle je moje nejhorší vzpomínka, protože je pravdivá. Jediné co se liší je jméno, ale ano, tohle se mi opravdu stalo...

Každopádně je to nový začátek nové knihy a já doufám, že se bude líbit.

Vaše Leontinqa❤👑💎