Přítel

7 2 0
                                    

O 6 let později

Pohled Kat

,,Mami ale já ho tak nesnáším!!!"
Křičím přes celý obývák.

,,Ale musíš pochopit, že ho mám ráda a nechci být sama. Taky by jsi to už mohla pochopit ve svých 15-ti letech." Dělá mi kázání matka a já přemýšlím koho právě teď nesnáším víc. Jestli ji, že si našla takovýho debila nebo toho kokota za to že se nám vesral do života, nebo vlastně za to, že vůbec existuje!

,,Ať mi je kolik chce, já ho nesnáším!! To jsi si nemohla najít někoho normálního?! Tohohle kokota fakt nesnesu!!" Křičím dál a je mi všechno jedno.

Chci nadávat dál, ale uslyším klíče v zámku a otevírání dveří.

,,No super, už je tady zase ty kreatura," zaprotestuju naposledy a odcházím do svého pokoje.

Nechci s ním být v jedný místnosti.

Opravdu ho nesnáším, navíc od ty doby co je s mamkou tak se mamka chová jinak... přesněji takhle - on má vždycky pravdu a já jsem ta špatná. Vážně mě to sere.

A vlastně proč ne? Když si to myslí, tak budu ta špatná.

Dnešek už strávím v pokoji a večer se jdu už jen umýt

Mám nápad, prostě něco provedou a nakonec to na něho hodím. Potom se pohádají a rozvedou... to by mohlo vyjít.

S dobrým pocitem usínám kolem desáté večer.

Ahojky

Doufám že nevadí kratší kapitola... příště bude už snad delší :D

Vaše Leontinqa❤👑💎

Noční akademie: Queen of darknessKde žijí příběhy. Začni objevovat