Noční akademie: Queen of darkness

Vězení...

Dojeli jsme k nějaké budově, která byla lemovaná tří metrovým plotem s ostnatým drátem.

Povzdechnu si a žmourám kousek svého trička.

Co mě teď čeká...

Tato věta mi zní v hlavě od doby, co jsme vajeli ze stanice.

Z mých myšlenek mě vytrhlo zastavující auto.

Vystoupím z auta a zkoumám velké vchodové dveře s ostrahou.

S mým 'suprovým' policejním doprovodem projdu vchodivými dveřmi.

Sebrali mi mou tašku do školy a prohledali mě.

Potom jsem musela projít bezpečnostním rámem a dál do nitra budovy.

Tam si mě převzala nová ostraha: jedna žena a jeden muž.

Ta žena mě dovedla do nějaké místnosti a podala mi oranžovou hromádku ublečení.

,,Jdi se osprchovat a prevleč se do toho, své oblečení odevzdáš."

Přikývla jsem a zašla za roh, kde je sprcha.

Začala jsem se svlékat a oblečení jsem házela vedle sprchy, kde ho sezbírala ta žena.

Zadívala se na část zakrváceného trička a pak na mě.

Nepřítomně jsem pokrčila rameny, sklopila oči, otočila se k ní zády a pustila na sebe vodu.

Ten pocit byl tak uvolňující. Kapky vody mi dopadly na stuhlé tělo.

Smyla jsem si zbytek krve za nehty a skoro nenápadnou šmouhu na břiše, která se mi tam obtiskla z trička.

Vylezla jsem že sprchy a navlíkla se do oranžové látkové kombinézi.

Docela mě překvapila...

Na to že to bylo vězeňské oblečení, tak krásně voněla po pracím prášku.

Navíc mi tak nějak dokonale padla. Ženský střih mi sedl dobře. Jen okolo prsou mi byla trochu těsnější.

Vlasy jsem si prosušila ručníkem a dál je nechala volně spuštěné.

Obešla jsem ženu a vyšla z umývárny. Zastavila jsem se až u muže, který stál za dveřmi a vraždil mě pohledem.

Naštvaně jsem na něj vyplázla jazyk, ale než stihl cokoli říct o mé drzosti, vyšla ven žena a vedla mě pryč.

Muž šel naštvaně za námi.

Prošli jsme několika chodbami. Až jsme se se zastavili před těžkými kovovými dveřmi.

Muž je otevřel a ženě podal klíče, ,,Na, teď už to tady s ní zvládneš." Naposledy mě probodl pohledem a odešel.

Nevěnovala jsem mu pozornost a místo toho pohledem zkoumala své nové 'apartmá'.

Prošla jsem dveřmi dovnitř a s povzdechem se otočila na ženu stojící ve dveřích.

Jemně se na mě pousmála. Vypadalo to jako by ji to mrzelo.

,,To je v poho, můžu si za to sama," podotknu a napiju se vody z nachystané sklenice.

Zašmátrala v kapse a vytáhla dvě věci.
Přišla ke mě a klekla si. K noze mi u kotníku připla nějaký čidlo v podobě náramku.

Než jsem se zeptala co to je a k čemu to mám, tak si stoupla a podala mi můj mobil s nabíječkou.

,,Máš to jen na hraní, SIM kartu jsem ti vytáhla, když jsi se sprchovala, takže se s nikým nemůžeš spojit. Messenger, Facebook a jiné sociální sítě jsou v celém areálu zablokovány, tudíž ti nebudou fungovat."

Přikývla jsem na znamení, že chápu a už si od ní nadšeně brala mobil.

Žena znovu nasadila vážnou tvář a odešla. Než zavřela dveře, popřála mi už jen 'příjemný pobyt' a odešla.

Panebože, co mě tady jen čeká...

Unaveně sebou fláknu do postele a na mobilu si otevřu Wattpad.

Tohle bude hodně dlouhý období...