Noční akademie: Queen of darkness

Novinky...?

Už tady trčím další týden a Arona jsem od našeho prvniho setkání viděla jen jednou v kantýně.

Dostala jsem peníze a tak jsem si chtěla jít něco koupit. Potkali jsme se a na tu chvilku si zase povidali.

Často jsme se smáli... až na to, že někdy jako naprostí šílenci a přesně takhle na nás koukali všichni okolo.

Dneska to byl den jako každý jiný.

Sedím ve své posteli na cele a koukám do mobilu.

Zrovna si píšu s Aronem. Tím, že jsem na sobě měla zrovna jeho mikinu mi připadalo, jako by tady seděl na posteli se mnou.

Najednou se ozve odemykání dveří a dovnitř vejde Jenny.

,,Kat, někdo za tebou přišel."

S nezájmem jsem se zvedla z postele a došla za Jenny.

Upřímně jsem se s mamkou nechtěla vidět.

Celou cestu jsem přemýšlela co jí řeknu a jak asi náš dialog bude vypadat, ale když jsem došla do náštěvní místnosti tak jsem nad dialogem přemýšlet přestala.

Tohle rozhodně nebyla moje matka.

U stolu seděl nějáký chlápek v obleku. Mohlo mu být kolem 45 let.

,,Kathrin?" Zeptal se a po mém přikývnutí mi naznačil abych se posadila naproti němu.

,,No Kathrin, nebudu to něják protahovat a napínat tě. Jsem Liam McHope, zástupce pana Harryho Brauna, ředitele školy pro trestně postihnutou mládež. Vybíráme věkově i povahově vhodné adepty z věznic pro mladistvé, abychom jim dali nové možnosti, co se týče studia."

Dámy a pánové, po tomto proslovu jsem málem chytla infarkt. Moc jsem to nechápala, ale znamenalo to, že bych se mohla dostat odtud pryč.

,,Chcete říct, že by jste mě odtud vzali pryč?"

,,Přesně tak. Tebe a ještě další dva vyvolené převezeme na již zmíněnou intetnátní školu."

Tak teď už byl můj infarkt více než pravděpodobný.

Začala jsem se culit a možná bych začala i ječet radostí, kdyby mě nepřerušil ten kravaťák.

,,Vidím, že souhlasíš, takže si jdi sbalit svoje věci a tady Jenny tě přesně za 3/4 hodiny dovede do vstupní haly."

Ze židle jsem s úsměvem vylítla jak nejrychleji jsem mohla a už jsem Jenny táhla za rukáv ke své cele.