Škola Krvavých Růží

Hooker

Author's POV:
Alpha do sebe právě obrátil zbytek lahve vodky. Nesnášel vodku a vždycky po ní zvracel klidně několik dní, ale jiný lék na zapomínání nenašel. Roztáhl prsty na levé ruce a se slzami v očích přejel pohledem po prstenech, co měl na ruce. Ten na prsteníčku měl rudý kámen. "Jako láska, která ve mně hoří?!" zařval a sundal si ho a potom ho hodil do prázdné lahve. "Jistě!" zařval zas a otřel si vztekle slzy. "Za to všechno může ta zasraná kurva..." zamumlal si a pak se neudržel a spadl ze židle. Zadíval se na strop. Zavřel by oči, ale viděl by jeho. A tak zíral do světla tak dlouho, až než ho oči donutily mrknout. Bolela ho hlava, břicho... ale hlavně srdce. "Jak jsi mi mohl tak lhát?" slzy se mu zas spustily z očí, ale jak ležel, tak mu tekly po spánku. "Podvedls mě, ty děvko..." a propukl do nefalšovaného pláče.

Mari's POV:
"Tyvole, to není fér, jaktože Ti to tak jde?!" nemohla jsem uvěřit svým očím. Hráli jsme na X Boxu Let's dance a já prohrávala snad o 10 000 bodů! Teklo ze mě jak z vola a on si měl pěkně svý Ghoulí hadry, masku a právě dal kombo za dalších 5000 bodů. "Taky Ti to jde!" zasmál se ale a na obrazovce se oběvilo "FINALE". A v tom jsem obvykle vždycky excelovala a už jsem se začala usmívat, jakože ho mám nakonec v kapse. "STOMP?!" zařvala jsem ale, když jsem viděla, co máme dělat. Rovnou jsem se mohla jít zahrabat do kupy hnoje a je jasné, že moje milovaná Stomping Queen měla nakonec o 60 000 bodů víc než já. Vyčerpaně jsem se svalila na zem. "Sakra chlape... seš dobrej..." zamručela jsem a byla jsem totálně vyřázená. Omegouš se začal smát. "Ale byla jsi skvělá, lásko. Čest poraženým. Ale... můžu Tě za to vzít na drink..." podívala jsem se na něj nahoru a on mi podával ruku. Chytla jsem se ho, vstala a posunula mu masku nahoru. "Sláva vítězům a... ráda půjdu..." políbila jsem ho a začali jsme se smát. Jsem ráda, že jsme konečně zase spolu a doufám, že nám ten vztah vydrží takhle krásnej na hóóóóódně dlouho no a... nejlíp navždycky. "Půjdeme?" už jsem si chtěla vzít bundu, ale zastavil mě. "Ale... dneska nechci jít jako Nameless Ghoul.." sice měl masku, ale jasně jsem viděla jeho úsměv. Sevřel se mi nervozitou žaludek. "D-doopravdy?" musela jsem se ujistit. "Jasně. Mari... copak Tobě je jedno, žes mě ještě vůbec neviděla, jak vypadám," zněl překvapeně. "No... vlastně..." jasně, byla jsem zvědavá, ale na druhou stranu jsem aspoň věděla, že je to vážně láska a ne jenom pobláznění vzhledem toho druhého. Teda ne, že by se mi to už hodněkrát stalo, ale... bylo to takový magický a... jiný. "Aspoň lidi nebudou nabírat podezření, že Omega z Ghost a Marishka ze Shiniashi se nějak podezřele scházejí, ne? Budu jen neznámej blond týpek." zasmál se. "Omg, ty jsi blond?" Waaa, vlastně mi to mohlo dojít, je to Švéd a má modrý oči, ale... fuuu. "Jo, ale..." najednou zněl nějak nervózně. "Copak?" přišla jsem blíž. "Neodkopneš mě, když se Ti nebudu líbit?" a v tu chvíli jsem se začala smát. "Co Tě vede? Všichni jsou krásní, líbit se mi určitě budeš a... proboha, podívej se na mě!" vzala jsem ho za ruku. "Miluju Tě..." řekl prostě a potom si položil mou ruku na masku, kterou už měl trochu nahoře. "M-můžeš mi jí sundat..." nevím, kdo z nás dvou byl teď nervóznější. Začala jsem pomalu, ale pak už to bylo až příliš velké mučení. "Hele, co kdybych zavřela oči, rychle Ti jí sundala a pak se až podívala?" začla jsem se smát a teprve teď jsem si uvědomila, jak se celá klepu. "Dělej jak jen sama chceš, lady..." zasmál se a já to teda udělala. "M-můžu si Tě osahat?" zeptala jsem se nervózně. "Záleží kde, abychom stihli zhasnout..." začal se smát. "Hele víš moc-" "AAAA, bože, máš na noze pavouka!!!" zařval najednou. S jekotem jsem se podívala na svojí nohu, ale nic tam nebylo a on mě najednou vzal za ruku. Podívala jsem se na něj a... "Bože, jsi ještě krásnější, než jsem si představovala..." vydechla jsem jen. Věděla jsem, že bude sexy a cute af, ale že až takhle, tak to mě ai ve snu nenapadlo. Pohladila jsem ho po tváři. Měl blond vlasy, po stranách kratší, obrovský modrý oči a krásnej úsměv. "Doopravdy se Ti líbím, nebo jsi zas jen moc hodná?" zeptal se a já na něj čuměla jak na mimozemšťana, takže jsem docela chápala, proč se mě takhle ptá. Na co ale slova, když mu to můžu říct činy. Políbila jsem ho, poprvé bez toho, aniž by mě tlačila maska do čela nebo mi v tom jinak bránila, když nepočítám tu noc tehdy, jak jsme se zjebali venku a pak jsme spolu začali chodit. Když jsem se od něj pak odtáhla, tak jsem měla slzy v očích. "Jsem tak ráda, že Tě mám!" objala jsem ho pořádně.