Project: Xenomorph

4. Problém?

Do místnosti vešel otec. Napřímila jsem se a pootevřela pusu. Doběhl ke sklu. Chvíli se na mě díval. Opřel si čelo o sklo. ,,Promiň, promiň mi to holčičko moje." Proč. Proč mu nemůžu nic říct. Prominout mu. Opřela jsem také hlavu o sklo. ,,Já, já nechtěl ale, ale, ono to-" zasyčela jsem. Podíval se na mě. Zavrčela jsem a sykla. On se na mě díval. Slzy se mu draly z očí a stékaly po tváři.
,,Otevřete to." ,,Ale pane." ,,Otevřete to!" ,,Zajisté." došel k ovládacímu panelu a něco naťukal. Do místnosti se začal pouštět nějaký bílý kouř. Zasyčela jsem a pomalu se otočila. ,,V pořádku Arat. Vše je naprosto v pořádku." čast zdi napravo od mě se vysunula. Vytvořil se průchod do místnosti za sklem. Opatrně jsem se odlepila od skla. Pomalou chůzí jsem došla ven. Už jsem si na to zvykala. Když jsem vyšla ven otec se na mě díval stejně jako ti dva lidé. Jeden ke mě přišel. ,,Arat jenom něco zkusím. Mohu?" po chvíli jsem pokývala hlavou. ,,Skloň hlavu." byla jsem vysoká asi 190 cm. Poklepal mi na hlavu. Ihned mi začala pulsovat. Zvedla jsem jí a zasyčela. ,,Nemožné. Její nervy se kompletně propojily s geny xenomorphů." ty černé potvory? Já si říkala, že mi to něco připomíná.
Otec ke mě přišel. Obejmul mě. Snad poprvé v životě mě obejmul. Byl sice menší. Obmotala jsem ho ocasem a zvedla si ho výše. Ani jsem si to neuvědomila, ale začala jsem vydávat zvuky podobné vrnění. ,,Arat položíš mě?" vyhrnula jsem horní pysk a sykla. Položila jsem ho na zem a ocas si stáhla dozadu. Otočil se na ty dva. ,,Pane máme to zkusit?" ,,Ano." otočil se zpátky na mě. ,,Arat teď to trochu štípne, tak prosím vydrž to, ano?" pokývala jsem. Přišel ke mě se skalpelem. Rychle mi udělal rýhu přes břicho. Zařvala jsem. ,,Není úplná." z rány tekla krev míchaná s kyselinou. Najednou jsem ucítila jak mi kůže tvrdne. Chytla jsem jí za bok. ,,Arat?" jedním škubem jsem si servala kůži. Ale pod ní byla další. Tu poškozenou jsem odhodila na zem. V ten moment se do místnosti nahrnuli rozhořčení lidé. Jeden pohled na mě jim smyl jakékoliv námitky. Ochranářsky jsem si stoupla vedle otce o před něj dala ocas. Dlouze jsem zasyčela. Notnou chvíli jsme jen stáli a dívali se na sebe, než se rozhodl protrhnout ticho.