Another Eyes

Župan je dole...

Když mi Lilli oznámila že je moje sestra napadlo mě asi tisíc otázek. V ten moment, co mi to řekla jsem se cítila docela divně, projel mnou malý proužek studeného vzduchu a já jsem se vnitřně celá klepala. Měla jsem hroznou chuť obejmout jí a jít s ní nakupovat, jo vím je to divný, moje první představa když jsem se dozvěděla že holka, kterou znám jen pár dní je moje sestra.

,,To je... víš nechci ti kazit náladu, ale jsem popravdě docela naštvaná a překvapená." Řekla jsem jí když jsme stáli na veliké chodbě nad schody a ona tu větu právě vypustila z úst. 

,,Já vím a máš pro to důvod. Liso vím že je toho na tebe v poslední době hodně a právě proto jsem ti to ani nechtěla říkat, ale když už to víš tak..."

,,Cože?!" Vyprskla jsem na ní, to si snad dělá srandu ne? ,,Ty jsi mi to nechtěla říct? To bych jako žila v blbým přesvědčení že jsi moje kamarádka? Tss." Odfrkla jsem a vrtěla hlavou zakterou jsem se držela a snažila jsem se vzpamatovat.

,,Ne, jistě že bych ti to řekla."

,,Jo jasně, na smrtelný posteli."

,,Liso, měli by jsme si o tom promluvit, řeknu ti všechno o našem příbuzenstvu i o jiných věcech." Špitla ke mně Lilli.

Zhluboka jsem dýchala. ,,O jiných věcech, jasně. Víš co, teď radši ne. Mohla bych říct něco čeho bych později litovala a to smé bys mohla udělat ty. Takže teď mě prosím nech chvíli napokoji." Šla jsem chodbou aniž bych věděla kde je můj pokoj.

,,Dobře, fajn. Tvůj pokoj je ve dveřích úplně nakonci chodby vlevo." Křikla na mě a já do něj hned vpadla. Zavřela jsem za sebou prudce dveře a zamkla. Chvíli jsem byla otočená čelem ke dveřím a pak jsem se knim otočila zády a po zádech jsem sjela až na zem. Objala jsem svoje kolena a svěsila hlavu. Proč sakra já?!

Když jsem hlavu vyndala rozkoukala jsem se ze tmy a viděla jsem ten krásný pokoj v celé jeho kráse. Usmála jsem se. Aspoň něco uvolňujícího. Zvedla jsem se ašla jsem kolem malé béžové sedačky z kůže až k veliké posteli s těmi největšími polštáři nasvětě. Přejela jsem prstem po látce a usmála jsem se. Byla tak hebká. Měla jsem takovou chuť do ní skočit a jen tak se válet. Pak jsem se ale podívala na moje oblečení. Samá hlína a sláma. Super. No vlastně je to super. O důvod víc prozkoumat koupelnu. Každý pokoj jí měl, teda aspoň myslím, protože ten můj ano. Smála jsem se při vzpomínce že bych jako jediná měla koupelnu. A když jsem jí viděla smích mě přešel. Byla obrovská a ta vana!!

Otočila jsem kohoutkem a do vany začala téct voda.

Když se mi konečně napustila, byla jsem připravená v županu. Seděla jsem na okraji vany a kontrolovala jsem teplotu vody. Slyšela jsem že někdo vešel. Nejdřív jsem si myslela že je to Lilli, ale podle odrazu v zrcadle jsem nepozorovaně zjistila, že je to Will. Asi netušil že je vidět v zrcadle a když uslyšel tekoucí vodu nakouknul do dveří od koupelny.Trochu jsem se usmála a dělala jsem že ho nevidím. Myslela jsem, že na sebe upozorní sám, ale neudělal to. Schválně jsem si stoupla tak aby na mě viděl a začala jsem si rozvazovat župan. Pořád nic nedělal. Fajn, jak chce.

Willovo pohled

 Nakouknul jsem do koupelny a uviděl jsem Melisu, chtěl jsem si s ní promluvit, ale jelikož byla jen v tmavě modrém županu, usoudil jsem že to asi nebude ta nejvhodnější doba na povídání.

Když jsem jí uviděl jak sedí na vaně a rukou pohybuje ve vodě a dělá malé vlny, usmál jsem se. Byla krásná. Moje pusa se chtěla hned ozvat a upozornit na sebe, ale mozek chtěl vidět její krásné tělo v celé své kráse. Nevím co mě to popadlo.

Pak si župan začala rozvazovat a odhalila svoje ramena. Už jsem měl na jazyku slova, dokonce věty, ale nešli vyslovit. Ten kus látky, který jsem já viděl spadl na zem a já jsem spatřil její postavu, její záda a i její zadek.

Stál jsem za dveřmi s pootevřenou pusou a užíval si ten pohled.  ,,Páni." Vydechl jsem a až potom co se na mě Lisa  upřeně podívala s vyděšeným pohledem, jsem zjistil co jsem vypustil z pusy.

Rychle jsem si zakryla prsa a jiné části mého těla. ,,Wille? Co tu sakra děláš?" Prskla jsem na něj a trochu jsem se usmála.

,,Ježiš, promiň, já jsem jen... Slyšel jsem vodu a bál jem se... No prostě... Promiň, já..." Koktal a vypadal tak roztomile. usívala jsem se, ale jen letmo. Koukla jsem se na něj tázavě když dokoktal a přestal máchat rukama okolo sebe. ,,Už půjdu." Dodal a odešel. Počkala jsem až uslyším zavřít dveře a trochu jsem se chychotala.

Vlezla jsem si do vany a relaxovala. Byla jsem tam asi hodinu a když jsem vylezla usoudila jsem že by bylo dobré jít na večeři. Protože už jsem měla telefonát, abych šla večeřet společně se všemi. Ještě že jsem měla telefon hned vedle vany amohla to zvednout.

Po koupely si ještě zajdu do šatníku pro věci a hned jak se obleču, půjdu se navečeřet.

Na obrázku Will.. :))**

Děkuju všem lidem za vote, hlavně těm co dávají pravidelně a co to čtou. Tahle část je věnovaná všem mým stálým a věrným čtenářům (čtenářkám).. Hlavně Kirsinije ZoeMystery, LucyMystery a NikoleSteinhauserove.. Díky.. moc díky.. :))) 

Ráda bych slyšela vaše názory na předešlé kapitolky a celkově na příběh! :33 Děkuju jinak za názory co už jsem četla.. A chtěli by jste něco jinak nebo už od příběhu něco očekáváte? A jestli ano, co to je? o.O :))) Díky znovu díky.. :))