Another Eyes

Konečně to vím...

Beze slova mě Will dovezl ke škole, kde už čekala Lilli a Patrik. ,,Díky." Špitla jsem a vystoupila jsem z auta. Nechtělo se mi do školy, ne kvůli tomu že se učíme, ale pořád jsem myslela na pana Kinewkyho. Co když bude chtít zase něco zkusit? Nevěděla jsem jak to dneska zvládnu. ,,Zavolám!" Křiknul na mě když jsem zavírala dveře. Má moje číslo? Proč se ptám, už mě nic nepřekvapuje, on už mě nepřekvapuje.

,,Ahoj." Pozdravila jsem Lilli s Patrikem když jsem je uviděla před školou. 

,,Ahoj, promiň že jsme včera tak rychle zmizeli, ale bylo to důležitý." Objala mě a usmála se. Já jsem jí úsměv oplatila, ale asi jen na vteřinku.

,,Máme všechny přestávky na to aby jsme ti všechno řekli, všechny tvoje otázky." Asi netušili že polovinu toho už vim. Patrik stejně pokračoval. ,,Dojela jsi včera dobře?" Kývala jsem hlavou a byla trochu zmatená. ,,Co je?" Zeptal se.

,,Nic, já jen... jen nevím jak to teď ve škole půjde. Louis se mi bude smát jak jsem blbá že jsem si spletla záchody a řiditel mě asi zabije, jelikož ten včerejší útok přežil."

Pomalu jsme šly do třídy. Velikou chodbou a pak ještě o patro víš.

,,Ahoj Liso, tak jak jde život?" Slyšela jsem Louise, když jsem kolem něj prošla, plácnul mě přes zadek. Chytla jsem ho za tu jeho špinavou ruku a trochu mu jí v tom vzteku zkroutila.

,,Ještě jednou na mě šáhneš a tu ruku už neuvidíš." Špitla jsem na něj trochu hrozivě. Cítila jsem jak se mi zvětšili obě duhovky v očích, když jsem domluvila zase mi smrštili a oči jsem najednou měla tmavší. Jelikož jsem měla čočky, který mioči dělali modrý, byly z nich najednou tmavě modré oči.

Na Louisovi bylo vidět že ho to asi bolí. Pak jsem si uvědomila co jsem udělala. rychle jsem mu ruku pustila a podívala jsem se kolem sebe. Všichni na mě zírali jako na školnici. Řekla jsem školnici, protože tý by se lekl i Hulk! Je opravdu ošklivá a docela zlá, no je to taky sestra Pana řiditele.

Podívala jsem se na Lilli a na Patrika. ,,Tak a teď co?!" Použila jsem myšlené mluvení.

,,Myslím že bysme měli vypadnout, než začne hodina." Podotkla Lilli a pak se zaměřila na mě a chytla mě za rameno. ,,Patriku prosím zamluv to, něco si vymysli ty to umíš." Patrik kývnul a Lilli mě odvedla na záchody.

,,Nevím co se to stalo. Prostě jsem se naštvala a bylo to."

,,Jo já vím, vidím tvoje nehty." Usmála se. Jo vlastně jejich změna barev. Upřímně, mě do smíchu nebylo. Chtělo se mi brečet. Dala jsem si hlavu do dlaní. ,,Víš musíš..." Začala Lilli.

,,Já vím, musím cvičit svoje schopnosti aby zě mě pak nesrčeli jen tak, jelikož jsem potomek Venuše. Ovládám oheň a vodu a mám velikou sílu. Jo tohle už vím."

,,Jak to víš?" Zeptala se Lilli a složila si ruce pod prsa.

,,Will mi to včera v autě všechno vysvětlil. Teda všechno ne, pár věcí nechápu a myslím že i pořád nevím." Utřela jsem si slzu, která mi tekla z pravého oka.

,,Will a vysvětlil? Hele on ti chce jen spléct hlavu krásnýma řečičkama. Nechci ti nějak ublížit, nebo na tebe bejt zlá, ale už to s pár holkama udělal."

,,tady přece nejde o něj, ne teď." Podotkla jsem a dělala jsem že mě to nezajímá, ale zajímalo. Takže on je něco jako děvkař?! No jistě, ještě že mi to Lilli řekla. ,,Říkal něco o tom že to s těmi vlasy se děje když dosáhneš plnoletosti."

,,Jo to je pravda."

,,No to je právě to, dneska ráno jsem mu to říkala a pak jsem zjistila že mám narozeniny o měsíc dřív než jsem celou tu dobu věděla, chápeš?"