Another Eyes

To nemůže být pravda...

,,Cože?" Vykulil oči Will.

,,Teda nejsem si tím jistá, ale myslím že je to tak." Vzdychla jsem.

,,Jak dlouho už to víš?" Ptal se.

,,Dneska po škole jsme s Patrikem a Lilli jeli do nemocnice za mojí kamarádkou Rose. Když jsem odcházela potkala jsem svýho doktora a dala se s ním do řeči. Říkal že pořád neví co semnou je ale má pro mě jednu zprávu. Oznámil mi že jaký si William Hunder je můj bratr." Telka mi po tváři slza a já si jí rychle utřela. ,,Jmenuješ se tak přece? A já se jich ještě tisíckrát ptala jestli se nespletli, ale prý to ví na sto procent."

,,To nemůže být pravda..." Will si sedl na postel a koukal všude možně. Vypadal zklamaně.

,,Asi to tak je. Proč by to jinak Tom říkal?"

,,Tom?"

,,Ten doktor, chtěl abych mu tykala, je hodný, vždycky na mě byl hodný, nelhal by mi." Šla jsem k němu a sedla jsem si vedle něj. 

,,Mohla by jsi prosím počkat dole?" Podíval se na mě a vypadal zamyšleně. Rychle se zvedl a začal něco hledat na jeho notebooku. Sedl si k němu a já se pomalu zvedla.

,,Wille..." Chtěla jsem mu říct ať to neřeší a hlavně ať nedělá nic čeho by litoval.

,,Liso," Otočil se na mě. ,,Já vím že to není pravda a přijdu na to proč ti to ten doktůrek řekl."

Když se otočil zpět a koukal na obrazovku notebooku, musela jsem se uamát, i když mi do smíchu nebylo. Šla jsem prázdnou chodbou a mířila ke schodům. Když mi to doktor řekl, odešla jsem za roh a brečela, brečela jsem a smutkem jsem se musela opírat o zeď za mnou. Když jsem konečně přestala zvedla jsem se a nadechla. Pak jsem šla a uvědomila si, že už to asi nikdy nebude jako dřív. Jinej život. 

Dorazila jsem ke schodům a pod nimi stál Patrik a za ním vykukovala Lilli a Nikol. Uměle jsem se usmála a sešla schody.

Seděl jsem u notebooku a vlastně jsem ani nevěděl co hledat. Jediné co jsem věděl bylo to že nejsem Melisy bratr. Ona pro mě byla důležitá, nemohl jsem si to přiznat, ale hned první okamžik co jsem jí uviděl jsem věděl že je zvláštní a bude mít  mém životě velkou roli. 

Napsal jsem Melisy jméno do počítače a vyjela mi jedna stránka s výzkumem. Nechtěl jsem tomu věřit, co by dělalo její jméno na stránce s laboratorním výzkumem. Četl jsem to. Byl to nějaký výzkumný spolek, který prý ztvoří zbraň proti všemu zlýmu. Nejel jsem na seznam pracovníků a všichni to byly doktoři. A nakonec jsem uviděl kolonku seznam zkoumaných a bylo tam Melisy jméno. Zpadla mi brada. Malinkými písmenky bylo dole napsáno že s tím všichni souhlasí, ale mě to tak nepřišlo. Ale proč by jí ten prašivý doktor říkal že jsem její bratr? Zaklapl jsem notebook a seběhl jsem rychle dolů po schodech.

,,Wille kam jdeš?" Ptala jsem se, když Will prolítl kolem mě a Lilli s bundou v ruce.

,,Musím něco vyřešit." Křikl a pak se ozvalo bouchnutí dveří.

Rychle jsem se rozběhla za ním. ,,Hej! Počkej, kam tak spěcháš?! Wille!" Snažila jsem se ho pozastavit.

,,Musím zjistit co se to děje!" Odpověděl a nasedl na motorku, která stála opodál. ,,Ty radši zůstaň tady." Dodal, když viděl jak se šinu za ním.

,,Zbláznil ses?!" Křikla jsem na něj a rychle jsem si sedla za něj. ,,Týká se to i mě a nenechám tě udělat nějakou blbost." Usmála jsem se a dala mu ruce kolem pasu. On nastartoval. ,,A kam jedeme?" Zeptala jsem se.

,,Do nemocnice." Podotkl a rozjel se. Já jen doufala že ví co dělá a že to udělá správně. Začínalo mi docházet pro asi jedeme do nemocnice. Že by za to mohl můj doktor?...

Na obrázku Will...

Neni to moc dlouhý, ale jsem fakt unavená :DD Dneska toho bylo dost, odpoledka a ještě návštěva u tetičky.. :)) Děkuju všem za vote a komenty a všechno ostatní.. Díky lidi a dobrou.. :DDD