Vetřelec vs. Kotletka

Třicet beden

Kotletka se vesele procházela se sluchátky v uších halou, kde před dvěma dny se Stejkem procházeli při nástupu. Bylo tu živo. Všude byli vozíky se zavazadly, androidi, kteří je táhli a lidé. Dorazila totiž druhá loď se zbytkem youtuberů a, jak kapča sám říkal, s fanatickými fanoušky.

„Ježiši, koukni támhle je Kotletka!" zakřičela jedna holka, s očividně dost špatným vkusem. Žádná normální dáma si nevezme v tomhle období na sebe norkový kožich.

Malá skupinka se přesunula ke Kotletce a začala ji žádat o podpisy.

„Já mám lepší nápad. Dám vám dobrou radu," začala s úsměvem na tváři.

„Tak dobře," řekla jedna z dívek.

„Až se příště budete malovat, tak přitlačte. Zakryje to ten kobylí ksicht," zasmála se.

Skupinka se na ní jen nechápavě podívala a pak se začali všechny smát. Když odešli uslyšela za sebou Kotletka hlas Martiny.

„Jsou nesnesitelní co?"

„Jako Stejk po třech pivech."

Ripleyová se zasmála a otočila se zpátky k několika androidům, kteří táhli veliké bedny směrem k nákladním výtahům.

„Co se to tu děje?" zeptala se Kotletka.

„Společnost nám sem věčně posílá vzorky hornin do úschovy, než si je někdo převezme a odveze na Zem. Teď tu máme třicet beden z planetoidu LV-426. Je to celé zvláštní."

„Proč?"

„Ty bedny jsou hermeticky uzamčené a jejich obsah je zmražený."

„A co je na tom tak zvláštního?"

„Tímhle způsobem se převážejí jediné vzorky," odmlčela se, „Živé organismy."

Martina přepočítala všechny bedny a pak se s Kotletkou vydaly na kávu do jedné z kaváren na jídelní palubě.

Povídali si o všem možném. Jak bude probíhat dnešní večer, o Stejkově chrápání, o svém šatníku, o Stejkově neschopnosti, o účesech a o Stejkovi.

„To tě tak štve?" zeptala se Ripleyová.

„Ne. Vždyť je to můj miláček, který není schopný přitlouct pořádně ani poličky."

„Co já bych za takového kluka dala. Chodila jsem s hezkým chlapem, hodně hezkým, dal by se s ním obložit krekr. Podívej ještě mám jeho fotku," řekla a ukázala Kotletce fotku dlouhovlasého blonďáka sedícího na bílém koni jenom v džínách.

„Tohle mě požádat o rande tak Stejka něčím přetáhnu a hodím ho supům."

„Bohužel vzhled je to jediné, co měl. Jinak měl IQ tykve."

Dopili si kafe, rozloučili se a šli se připravit na večeři. Dneska si Kotletka chtěla vzít něco trochu víc vyzývavého. Třeba ty zelené šaty. Mentovi by se určitě líbili.