Po přivítání jsme dokoupili zbytek věcí, které kdo potřeboval, a nakonec si šli sednout do Děravého kotle. Vyprávěli jsme si všechny naše zážitky z prázdnin, co se přihodilo, nějaké novinky, jak dům Weasleyů byl podpálen Smrtijedy...
Když jsme dopovídali, bylo téměř půl třetí a já se musela sejít s tetou a Feli. Loučení bylo dlouhé, i když se s mými přáteli už zase brzo uvidím na vlaku do Bradavic. Odcházela jsem a přitom přemýšlela, že to byla celkem divná atmosféra. Ron jako by podlejzal Hermioně a Hermiona se smála všemu, co Ron řekl, i když to nebylo vtipné. A Harry s Ginny... Jakoby spolu mluvili v duších, pořád na sebe koukali, ale nikdy k sobě nepromluvili... Roztomilé... Takové dva páry hrdliček.
A potom jsem tam byla já. Povídala jsem si se všemi, ale ne jako hrdlička. Já. Navždy sama. Nikdy jsem se do nikoho nezamilovala. Ani pořádně nechápu, co to je. Láska. Může být stejná jako rodinná? Nebo ti poplete hlavu a vymění zemi s nebem? Nevím. Zda někdy odpovím na tyto otázky, to také ne.
Mé rozjímání narušila velká noha v nalakované nové černé botě, kterou mi někdo stoupnul na nohu. Zvedla jsem zrak můj chladný pohled se střetl s jeho, než nás dav oddělil každého jiným směrem. S pohledem Draca.
Jen jsem nad tím zakroutila hlavou. Dneska to celé je prostě náhoda, a co?! Náhody se dějí. Ale...... Ne, byla to náhoda! Ale, co když.... NÁHODA!!!
Mé osobnosti se přely mezi sebou. Blbost. Náhoda. Co jiného by to taky bylo? O Malfoyovi jsem nikdy moc nepřemýšlela. Vždycky jsem ho brala jako toho nafoukaného rozmazleného fráju, co byl Zmijozelák jako vyšitý a nesnášel Harryho. Člověk pocházející ze smrtijedské rodiny. Člověk bez citů. Člověk, který vždy jen prošel kolem a zase splynul s davem. Jeden z mnoha lidí, které jsem denodenně potkávala a bylo mi to ukradené, stejně jako jim. Prostě je v naší škole jako moc dalších lidí a nějak mne nezajímal.
Přesně včas jsem se sešla s Felizou a Eleanorou a vrátily jsme se domů. Chtěla jsem říct o mých pocitech Feli. Pak jsem si to ale rozmyslela. Stejně, co bych jí asi tak řekla?
Čawec milášci!😋
Nemohla jsem si pomoct! Tuto kapitolu už mám chvíli předepsanou a teď dopisuji jedenáctou na papíře, prostě jsem to musela vydat!😀 Hrozně moc se těším, až se dostaneme do děje!! Jen to nechci moc uspěchat, abych teď nevydávala čtyřikrát týdně a pak čtyřikrát ročně..😝 Tak snad se vám druhá kapitola tento týden líbí a těšte se na příští týden!😃
Tak co? Názor? Bude z toho něco? Už brzy přijedeme do Bradavic, hurá!😊 Tato kapitola je taková mimo, ale nemám ráda uspěchané děje, tak se v tom trochu vyválíme, co vy na to?😂
Vaše O 😘
ČTEŠ
Sestřičko? (HP FF)
FanfictionMé jméno je Lexi. Lexi Grandon. Je mi patnáct let a už odmalička jsem něčím zvláštním. Spíš někým. Nejsem jen obyčejný člověk, mudla, jako každý. Ano, mudla! Slyšíte dobře! Mudla. Jsem čarodějka. Teď si určitě říkáte Ahá! Tak čarodějka... Ty, holka...
