Znáš mě? Já tebe ano[Vkook] ✔

4.

Taehyung:

''Promiňte'' slyšel jsem ten pro Namjoona tak božský hlas.

''To je v pohodě'' odpověděl po chvíli Namjoon.

No a potom se jejich pohledy setkali.

Koukali na sebe jak na boží zjevení.

''Namjoone'' sklonil pohled Jin, kterej právě zjistil že po dlouhých dvou týdnech s Namjoonem promluvil.

Joon jen koukal na Jina a musím říct, že i kus ledu by poznal že ho Namjoon miluje.

Bylo mu to vidět v očích.

''Jine ehm, n-neudělal sis něco?'' zeptal se starostlivě.

''Ne jsem v pořádku'' začal se Jin zvedat.

Hned jak se ale pokusil vstát se znova řítil k zemi.

Naštěstí ho ale Joon chytl.

Vzal ho do náruče a vklidu svůj pohled přemístil na mě.

''Půjdu s Jinem k zdravotnici, tak na mě s klukama nečekejte.'' řekl a byl pryč.

Že by konečně  něco ?

''Tae!!'' slyšel jsem z sebou křik a tak jsem se otočil.

Skočila po mě orandžová cukrová vata!

Ne v pohodě, to je jen Jimin.

''Víš jak jsem se tě lekl!''

''Promiň'' zazubil se Jimin.

''Jiminie,Namjoonie  ahoj'' zamával na nás Yoongi.

''Čau Gi'' odpověděl jse mu.

''Yoongiene'' skočil Jimin zase pro změnu na Yoongiho.

''Mám pro tebe dobrou zprávu Tae'' usmál se Gi.

''Tak povídej'' odfrkl jsem si.

''No jelikož má Seokjin něco z nohou jak jsem viděl, tak toho nového musíš po škole provést ty''

''To je skvělé'' nahodil jsem ďábelský úsměv.

Možná si s tím novým dneska ještě zašukám.

***

Vůbec se mi dneska nechtělo vylézt z postele.

._.

Můj mozek: Ty vole blbej hlad, kvůli němu musíme vstávat.

Moje tělo: Ještě pět minut.

Můje zkušenost: Zase nám bude zima když tu postel opustíme.

Můj rozum: Ale když ne tak na nás mamka vylije přinejlepším vodu.