Slavnosti začaly už odpoledne a měly trvat do rána. Všichni vyhlíželi Snowponyho, který se stále nedostavoval. Bee se mezitím doma zmítala v kouzle své sestry, která ji chodila každých pět minut kontrolovat. Horečnatě se z něj snažila dostat, až to nakonec vzdala. Povzdechla si a otočila se k oknu. Měsíc byl tak velký a tak vysoko, že určitě musela být půlnoc. Najednou se kouzlo rozplynulo. Bee překvapeně zamrkala, ale hned se zase vzpamatovala a bezmyšlenkovitě vyletěla z okna. Izzy hned na to otevřela dveře. ,,Bee?!" lekla se když uviděla prázdnou postel. Okamžitě přiběhla k oknu. ,,Bee!" zavolala na dvou odlétající mladší sestřičku. Když viděla že se neohlédla, otočila se a vyběhla ke dveřím od domu. Běžela jak nejrychleji dovedla směrem, kterým Bee odletěla - k místu konání slavností.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Slavnosti se konaly na široké louce u útesu, který byl zabezpečený zábradlím, aby z něj nějaké hříbě nespadlo. Za zábradlím byl i výstupek, před kterým přistála Bee. Přeletěla zábradlí a ohlédla se. Poníci si jí okamžitě všimli a nahrnuli se k zábradlí, aby viděli z první řady co se bude dít. Bee se opět otočila čelem k útesu a pak sklopila zrak do sněhu, který se mezitím pod jejími kopyty vytvořil. Postupně zakryl celý výstupek. Kopyta se jí zabořovala do bělostného prašanu, až došla na špičku. Tam si sedla a ucítila příjemný vítr v zádech. Byl chladný. Ale to jí nevadilo. Právě naopak. Usmála se a zavřela oči. Vítr ustal a na nebi se objevily bílé mraky. Pomalu s andělskou lehkostí se z nich začal snášet sníh. Poníci a údivem přihlíželi a chytali první vločky do kopyt. Když ale první vločka dopadla na Little Bee, vyrovnaně vydechla a ulehla na sníh. ,,Bee!" vyjekla Izzy když se konečně procpala davem. ,,Bee!" vyjekla znovu když viděla že leží a že z mraků padá sníh. Přeskočila zábradlí a přiběhla k ní. ,,Bee?" zeptala se smutně, když byla u mrtvého těla své sestřičky, která ale stále měla na tváři vyrovnaný úsměv a zavřené oči. Izzy začala brečet. Její teple slzy dopadaly na chladný sníh a dělaly v něm dírky. Little Bee byla pryč a Izzy v hlavě zněla jediná věta. Osud nelze změnit...
...Konec
Sad end. :( Katarine74, prosím, nepáchej sebevraždu. Jelikož se tohle stalo než sme se my dvě potkaly, s Little Bee se neznáte.
Takže dokončuju tuhle knížku... :'(
PS.: Dám k téhle kapitole na YouTube ještě video. ;) Ale až za chvilku - až bude hotové. xD
