Kapitola X.

90 6 0
                                    

Zdravím všechny čtenáře. Chtěla jsem jen říct, že mi asi nějak blbne wattpad, protože když zveřejním kapitolu, nezobrazí se celá. Chci jen vědět jestli to tak vidím jen já nebo i vy. Týká se to konkrétně kapitol 8 a 9. Pokud tyto kapitoly nekončí tečkami, napište mi to prosím, aby jste se neochudili o část příběhu. Já se to kdyžtak pokusím zpravit. Jinak moc děkuji všem, kterým se můj příběh líbí a povzbuzují mě k psaní dalších kapitol. Tak už bez zdržování si užijte příběh.

.....Ani nevím po jak dlouhé době jsem tu noc usnula. Možná bych se ani vzbudila, ale venku byl strašný hluk. Vylezla jsem z postele oblékla se a šla se kouknout, co se děje. Nevěřila jsem svým očím. Na zahradě právě Joker mířil pistolí na jednoho chlapíka z cely naproti. Nevím kde vzal tu zbraň.
,, Jokere co to děláš !" zařvala jsem na něj.
,, Já všechny varoval, že je čeká smrt, pokud řeknou něco proti tobě ." odsekl mi.
Vytrhla jsem mu zbraň z ruky.
,, Zbláznila ses ?! Co to děláš . " vyštěkl na mě.
Nevím proč ale přeložila jsem mu pistoli na čelo. Vyrazil mi jí, nemilosrdně se na mne podíval, pak se otočil na chlápka na zemi a prostřelil mu hlavu zkrz spánky. Chtěla jsem utéct, ale chytil mě za ruku a odvlekl do naší cely. Dostala jsem strach. Nevěděla jsem co udělá. Srdce mi hlasitě bušilo. Mr. J mě dovlekl až před celu. Prudce otevřel dveře a strčil mě dovnitř tak silně, že jsem se praštila hlavou o zadní stěnu místnosti. Joker na mě chladně s hlasitým oddechováním hleděl. Pak si vsimnul, že mi teče krev. Rozběhl se ke mně a přitisknul si mě k hrudi. Bylo slyšet, jak tiše brečí jako by trpěl.
,, Promiň, bože promiň ! Nicol to jsem nechtěl, promiň. " opakoval.
Stáhla jsem mu hlavu k sobě a políbila ho na tvář. Vzal mě do náruče a nesl k pokoji Harley. Před dveřmi Harleyina pokoje na nás čekal Batman. Vzal mě Jokerovi a řekl
,, Neboj, vrátím ti jí. " pak se mnou někam odletěl. Po cestě jsem asi usnula, protože jsem se probrala v nějakém pokoji.
,, No konečně ses probrala. " vzbudil mě hlas Temného rytíře.
,, Seš blbej ! Teď Joker vůbec netuší, že jsem s tebou spolčená !" vyjela jsem na něj.
,, Nějak se z toho vykecáš, ale musel jsem to udělat. Tam by ti nepomohli." celkem klidně odpověděl Batman. Pak mě beze slova vzal do náruče a odnesl do Arkhamsého ústavu........

Jokerovi paměti  Kde žijí příběhy. Začni objevovat