II.

123 18 3
                                    

G.
Gee si eště párkrát potáhnul z cigarety a hodil vajgl dolu. Otočil se a normálně slez. Není přece debil ani vožralej, zvládne to sám. Přehoupnul se přes zábradlí a sednul si do rohu balkonu na zem. Nenapadlo ho ale, že za dvě vteřiny se tam přiřítí Frankie jako velká voda a bude si myslet, že spadnul, či co. Frank doběhl k zábradlí a naklonil se dolů, až se Gerard bál, že nakonec spadne on. "Hej, jsem tady," upozornil ho opatrně. Frankie se podíval doprava a vypísknul jako čtyřletá  holka, co dostala růžový šaty pro Barbie. Skočil mu kolem krku a byl strašně sladkej. "Já se o tebe tak bál," šeptal mu do ucha, prsty zabořený v jeho vlasech a brečel mu do trička s Iron Maiden. "Jsem v pohodě, zlatíčko, nebreč už..."
"Zase na tebe přišly ty divný stavy, že jo? Musíš mi slíbit, že už to neuděláš, nenecháš se tím stáhnout!" Nešlo to, to věděl. Nemohl mu slíbit, že bude v pohodě, šťastnej a už nikdy nepomyslí na sebevraždu, protože by lhal. Zároveň ho ale nechtěl zklamat. "Budu se snažit, Frankie, pro tebe."

F.
Přikývl. Bál se, že neříká úplně pravdu, ale eště víc se bál o tom přemejšlet. Zůstali spolu v objetí na balkoně, foukal vítr a blížila se jedna hodina ráno.

*

G.
Schylovalo se k polednímu a Gerard se probral. Jako první ucejtil ostrou bolest v zádech, pak problém v kalhotech a nakonec Frankovo hlavu na rameni. Kurva, usnout na balkoně nebyl moc dobrej nápad. Bude trvat, než se odtaď dostane a do tý doby se nejspíš zlomí. Pomalu se vysoukal z pod Frankieho, zvednul ho do náruče a uložil k sobě do postele.

F.
Probudil se sice ztuhlej, ale v posteli. Sednul si a začal hledat tričko, protože Gerard ho svlíknul do trenek. Nakonec si musel vzít nějaký Geeho, to svoje nenašel. Bylo mu až po kolena a připadal si v něm jako transka v šatech, ale za to hezky vonělo.

G.
Gerard dělal v kuchyni palačinky a když házel už několikátou spálenou do koše, objaly ho zezadu potetovaný ruce a rty se mu přisály na krk. "Dobrý ráno, princezno," zašeptal, otočil se a přitáhl si Frankieho do náruče.
"Co bude k snídani?" zeptal se a skousnul si ret.
"Spíš k obědu, ne?" ušklíbnul se Gee. Nedal na sobě nic znát, ale věděl, že ho provokuje a nejspíš si chce zašukat. Vypnul poslepu sporák se spálenou palačinkou, chytil Franka za vlasy a zvrátil mu hlavu dozadu.
"Budu hlavní chod," zasténal mu do ucha.

Jakoby takhle. Krekřina už to četla, takže je úplně jedno, jestli to sem přidám, ale tak já mám ráda ve věcech pořádek.  Radši sem naházim všechny ty sračky *teda jestli to někdy dopíšu, lel* aby byly na jednom místě. 
Těšte se na další díl, hodím tam nějakej smut. Teda jestli nebudu mít spíš depresivní náladu a nenechám Geeho nebo Feeho spáchat sebevraždu))

Demolition Lovers /frerard/ Kde žijí příběhy. Začni objevovat