WHO AM I? Harry Potter

Láska je láska

Konečně se můžu vrátit na kolej. I když vím, že Malfoy bude prudit, nemůžu se dočkat. Když přicházím do společenské místnosti, někdo do mne vráží. Zase ten pošuk Malfoy. On i Kreb a Goyle se začnou hlasitě smát a po chvíli se k nim přidávají i ostatní. Kromě Marcuse. Ten mi pomáhá na nohy a vede mě pryč.

Sedíme na trávě před jezerem a pozorujeme klidnou vodní hladinu. Po chvilce ticha na mne Marcus promluví.,,Víš, já chci ti něco říct. Od té chvíle, co jsme spolu seděli na loďce se mi hrozně líbíš. No a myslím“odmlčí se.,,Zkrátka: miluji tě.“vyhrkne ze sebe. Chvíli se na něj jen dívám a pak se usměju.,,Mě se taky líbíš.“ Řeknu mu a vlepím mu pusu na tvář. Celý zčervená, je sladký. Není jako ostatní lidi ze Zmiozelu(i když možná trošinku), je takový, jak to říct, prostě je úžasný. Nebaví se na ničí účet a nikoho nešikanuje. Nedovoluje si na profesory, píše domácí úkoly, je prostě můj vysněný. Pokládám hlavu na jeho rameno a on mne obejme. Dává mi pusu do vlasů a zašeptá:,,Jsem tak rád, že jsme spolu.“ Usměju se. Pak mi někdo poklepe ze zadu na rameno. Je to profesor Snape. Usmívá se.,,Jsem rád, že se slítáte mimo školu hrdličky, ale Mio za půl hodiny máš famfrpálový trénink.“ ,,Aha, no já zapoměla. Promiň Marcusi, ale musím jít.“řeknu. Marcus vstane a řekne:,,Já tě mile rád doprovodím.“ Pak se loučíme s profesorem Snapem a jdeme k hradu. Když už jsem nachystaná a převlečená jdu na hřiště. Marcus Flint mě seznamuje s naší taktikou a se všemi hráči. Pořád souhlasně kývu hlavou. Pak se pouštíme do tréninku. Trénujeme manévry a chytání zlatonky. Ostatní střílejí na obruče, nebo odráží potlouky. Když po dvou minutách chytím zlatonku, ozve se za mnou.,,Konečně dobrý chytač, nic proti Dracovi, ale hrál to jak by mu to koště hořelo.“ Pak se podívám na tribunu, vidím tam Marcuse, který mi pošle vzdušný polibek a Snapea, který drží zdvižené oba palce. Zamávám jim a letím k Marcusovi Flintovi. Když trénink skončí ,jdeme s Marcusem na oběd. Sedne si ke mně, jak nejblíže to jde a chytá mě kolem pasu. Od našeho stolu slyším pískání. Ne takovéto bučení, ale jakoby chtěli, aby jsme byli spolu. Vtom někdo Marcuse popadne a vydá se s ním z Velké síně. Běžím za ním, byl to Kreb. Ve sklepení se konečně zastaví. Za ruku mě chytá Goyle a táhne mě k Marcusovi.,,Takže, naše hrdličky se už konečně našli.“křikne Malfoy.,,Drž hubu.“okřikne ho Marcus. Vtom mu dá pěstí Goyle. Z nosu mu vystříkne krev. Počkat udeřil ho Goyle. Vybíhám po schodech a do někoho vrážím, jeto profesor Snape. Ze zadu mě zasahuje omračovací kouzlo a já letím vzduchem. Když dopadnu na schody, vyrazím si dech. Profesor Snape se ke mně sklání, ale já mu říkám, že jsem v pořádku, ale že je dole Marcus. Odchází ode mne a já popadám dech. Když se ke mně vrací, tak se vedle něj krčí Marcus. Vypadá to, že schytal více než jednu ránu. Cestou na ošetřovnu nás oba podepírá Snape. Občas něco pronese, pak se zase usměje. Když docházíme na ošetřovnu Poppy se začne věnovat Marcusovi. Já ale nevidím, co dělá. Pak prohlásí, že tu musí přes noc zůstat. Mě podá nějakou flaštičku a řekne, ať ji vypiju. Poslechnu a hned je mi mnohem lépe. Sedám si vedle Marcuse a dávám mu pusu. Po chvíli usne a já ho pozoruju. Pak položím hlavu na postel a usínám.

Doufám, že se vám tato část líbila, příští bude, ale hodně zajmavá ;)