WHO AM I? Harry Potter

Draco

ták tady máte tu slíbenou část, upozorňuji, že už jich zbývá málo a pak budu psát druhý díl: Why me?

Probouzím se na ošetřovně. Když si Poppy všimne, že jsem vzhůru, tak ke mně přijde a říká:,,Měla jsi vnitřní krvácení, to jsem dala do pořádku raz dva, ale pro jistotu si tě tady, ještě dneska nechám. Povím ti, že táta o tebe měl takový strach, že jsem mu musela dát něco na uklidnění. Říkal, že se za tebou po vyučování staví.“ Jen kývnu hlavou, že jsem poslouchala a jdu spát.

Když se vzbudím, tak do místnosti vstupuje táta. Vedle něj jde ještě Draco a Johana. Chvíli se zamyslím, proč za mnou jde i Draco. Pak už mě táta objímá. ,,Měl jsem o tebe hrozný strach.“ ,,Já vím tati, ale jsem úplně v pořádku, fakt.“ Říkám mu a on se aspoň trošku uklidní. ,,Já něco jsem ti přinesl z Prasinek.“ Řekne Draco a podává mi nějaký balíček. ,,Děkuji.“ Řeknu a otvírám ho. Je to kniha o minulosti lektvarů. ,,Draco, to od tebe nemůžu přijmout, určitě to bylo drahé.“ ,,Nene, jen si ji nech, myslel jsem, že by se ti mohla líbit, a taky jsem se ti chtěl omluvit za to, že jsem naši kolej připravil o mnoho bodů.“ Řekne, sklopí zrak a pomalu odchází. Po pár hodinách povídání odcházejí i táta a Johana.

Hned jak odejdou, beru do ruky tužku a papír a píšu dopis Dracovi. Jako na zavolanou přilétá Merlinka z dopisem pro mě. Otvírám ho a poznávám Dracovo písmo:přátelé?d. vezmu ještě svůj dopis a dopíšu :přátelé J. Dávám dopis Merlince, která po chvíli odlétá. Je už asi pozdě večer, tak jdu spát.

Ráno se probouzím a cítím se báječně. Na posteli mám uniformu, tak vyskakuji z postele. Hned jak moje nohy dopadnou na zem, tak jednou z nich projede ostrá bolest. ,,Auuu, sakra já zapoměla.“kleju. Zvedám se, když přibíhá Poppy. ,,Stalo se něco, je ti zle??“,,Nene jen jsem zapoměla na tu nohu.“řeknu a usměju se. Jdu se převléct a pak hurá na vyučování.

Po škole jdu na trénink. Popálenou nohu nechávám viset ve vzduchu, druhou se odrazím. Marcus vypouští zlatonku. Noha mi ubírá na rychlosti, ale pořád ji dokážu za dvě minuty chytit. Když přistanu, blíží se ke mně Marcus. ,,Dobrý výkon i přes tu nohu máš slušnou šanci. Prosím tě, ty víš, že má Potter Kulový blesk. Takže dbej na to, abys byla co nejméně nápadná, když spatříš zlatonku. Jdi po ní, až když bude dostatečně blízko tebe, a když bude dál od Pottera, ano?“ přikývnu a jdu se do šaten převléct.

Nevím, jak to ale už je opět víkend. Dva dny do famfrpálového zápasu. Posledního zápasu, který rozhodne, my nebo Nebelvír. Nesmím svůj tým zklamat, i když myslím, že nám dasjí dvacet gólů hned deset vteřin po zahájení hry. Nemám co dělat, tak se jdu projít k jezeru. Noha se prý hojí dobře, ale jizvy prý zůstanou. Když dojdu k jezeru, uvidím tam stát Draca.,,Můžu k tobě, příteli?“ zeptám se.

 Oba se zasmějeme a on přikývne. Chvíli se jen díváme na klidnou hladinu jezera, pak začne zapadat slunce a na hladině se začnou míhat oranžová světélka. ,,Není to nádhera?“řekne Draco. Podívám se na něj a vidím v jeho očích údiv. Nikdy by mě nenapadlo, že se zrovna Draco dovede nechat unést krásou přírody. Pořád se na něj dívám, než si uvědomím, že on se na mě dívá taky. Začnu se červenat a Draco se začne hlasitě smát.

 ,,Je tu něco vtipného?“zeptám se. ,,Ne, ovšem, že ne.“ ,,Si říkám.“řeknu a začnu se taky smát. ,,Co dělají tvý rodiče Draco?“ zeptám se po chvíli. ,,Do toho ti snad nic není.“řekne podrážděně.,,Promiň já se tě nechtěla nijak dotknout nebo tak.“,,Nene neomlouvej se, já jen nechci se o tom moc bavit, chápeš?“ přikývnu. Sedneme si na lavičku a pozorujeme západ slunce, když už je docela dost velká tma. Vracíme se do hradu. Když vejdeme do společenské místnosti, přeje mi dobrou noc a slibuje, že při zápase bude v první řadě.

snad se vám i tato část líbila, jestli ano tak nějaké votíky potěší -Pája-