Nač psát prázdné věty,
Vždyť slova jsou zbytečná.
Stále vidím stejné průměty,
Ona chvíle, je nenávratná.
Na zeď kreslím černá těla,
Vzdám se vám bez války.
Ona chvíle není tak, jak by být měla,
Běžím, utíkám do dálky.
Temná mysl plodí myšlenky,
Temnější než oblaka mraků.
Věrné, jako všechny mé milenky,
Jež hází mě pod kola vlaku.
Trhám ti dvě krásné sněženky,
Je jaro, chladné klima.
Hlava tvoří smrtelné myšlenky,
Obraz nad stěnou, tělo přikryla zima.
YOU ARE READING
Obrazy vnitřního hlasu duše
PoetrySbírka vznikla k mé ročníkové práci, konkrétně jsem tvořil knihu. Knihu 19 básní s fotkou ke každé, aby popsala trochu jinak smysl a význam básně. Fotografie nejsou z osobních důvodů u každé fotografie. Přeji Vám, příjemné čtení! :)
