Opustila mne touha,
Touha psát mnohá,
Však drtivá přiznání,
Jež jsem skládal do básní.
Láska hříchu,
Ale bez odpuštění,
Ležela v tichu,
Kde pomalu mizí.
Však kdo jsem já?
Skládám písmena,
Tvořím slova,
Milovat nechci znova.
Ubohé povyky pro nic,
Láhev vína, vztek,
Lesklé slzy a tisíc
Vzpomínek, prožívám smutek.
Myšlenky na jiné,
Však krásné bytosti,
Tvoří mi duše,
Jsou to jen starosti.
Píši o stínu drahokamů,
Vše krásné může být zkažené.
Láska má plno klamů,
Proto sám jdu kolem davů.
Zmocnila se mne touha,
Psát dál pouhá,
Však bolestivá přiznání,
Jdu životem, jsem poutníkem... <>
YOU ARE READING
Obrazy vnitřního hlasu duše
PoesíaSbírka vznikla k mé ročníkové práci, konkrétně jsem tvořil knihu. Knihu 19 básní s fotkou ke každé, aby popsala trochu jinak smysl a význam básně. Fotografie nejsou z osobních důvodů u každé fotografie. Přeji Vám, příjemné čtení! :)
