K R Á L O V É | B E Z | K O R U N

21 2 0
                                    

Rozhořívá se poslední cigareta,
Hledíme v kouři na části světa,
Mou zbraní je i byla holá věta,
Poezie je krutá, Mám právo veta!

Odhoďte pýchu, bez lítosti,
Králové, jež lámou cizím kosti,
Však kdo má korunu není král,
Jen šašek, co na něco si hrál.

Utopte se pod hladinou vody,
Jen tak můžete najít schody,
Které nevedou k nebi,
Ale hluboko pod zemi!

Nechci být král ani šašek,
Pouhopouhý básník z hlášek,
Z cizích historek o smrti v zatracení,
Já nechci zemřít ve ztracení!

Jediné heslo v mé hlavě hnízdí,
Myslíš, že jsem ten, co blázní?!
Jsem blázen, co vidí nebe,
Ale podle sebe soudím tebe,

příteli.

Obrazy vnitřního hlasu dušeWhere stories live. Discover now