Supernatural × One Shots × /CZ/

//5// Gabe dohazovačem

Ship: Destiel
Type: Fluffy, AU
Number of words: +- 1650
Author: Kaya_Winchester on Wattpad

Castiel se již několik minut marně snažil dovolat svému naprosto nespolehlivému spolubydlícímu, zatímco nespouštěl oči z toho osminohého mostra, které si to kráčelo po zdi, až příliš blízko jeho postele.

Konečně.

"Olaaaa, amiiigo! Jak ti tvůj kámoš Gabe může opět posloužit?" Gabe už před několika hodinami vyrazil na jakousi párty, jejímž hlavním tématem bylo Mexiko.

Jediné, co si pod tím Castiel dokázal představit, byla tequila tekoucí proudem. Proto se divil, že byl Gabe schopný zvednout telefon a dokonce sestavit srozumitelnou větu.

Až teď si uvědomil, jak zbytečné to je. Gabriel, i kdyby chtěl, s tím teď nic neudělá. Castiel dál ostražitě sledoval velkou černou tečku, která pomalu postupovala k čelu postele. Čím déle ho pozoroval, tím nervóznější byl a přál si být od něj co nejdále. Posunul se tedy na Gabrielově posteli blíže ke stěně, ale nijak to nepomohlo.

"Gabrieli," promluvil konečně šeptem, jako by ho pavouk mohl slyšet. ,,Nic... nic se neděje. Spletl jsem se. Běž slavit dál."

Castielův tón ho úplně nepřesvědčil, ale teď neměl čas řešit svého ustrašeného kamaráda. Všiml si totiž, že v rohu zahrady se perou dvě blondýnky a on chtěl získat dobrá místa v předu, než se tam navalí plno dalších lidí.

"Mucho sombréro, taco grande, Castieli. Gracias za zavolání, Gabe jde slavit dál!" poslední větu naplno zakřičel a jako na povel se v reproduktoru ozvalo sborové zavýskání.

"Skvělý," zamumlal, když zavěšoval.

Bylo jen jedno další řešení. Musí se postavit jinému strachu, aby ten první přemohl. Někoho osloví a požádá ho, aby ho toho pitomého pavouka zbavil.
Vduchu si připravoval větu, kterou řekne, až otevře dveře a někoho se zeptá.

'Hej kámo, mám v pokoji takovej malej nechutnej problém, nechceš mi helfnout?' nebo co třeba: ,Ahoj, jmenuji se Castiel, a ty? Vypadáš jako někdo, kdo má zkušenosti s zabíjením hmyzu, mohla by ses stavit u mě? Něco tam pro tebe mám.' Jo, bude to brnkačka.

Už se víceméně psychicky připravil a tak otevřel dveře a vyšel na chodbu. Tedy, vyšel by, kdyby čelem nenarazil do nějakýho pitomýho sloupu. Vzhlédl nahoru, kde mu pohled oplácel pár pobavených, zelených očí.

Castiel o krok ustoupil a než se zmohl na nějakou omluvu, zelenoočko se chopil slova.
"Ty musíš být Castiel, co? Gabe mi o tobě vyprávěl. Sorry, že jsem do tebe vrazil, Gabe říkal, že sotva vytáhneš paty z pokoje, tak jsem tohle fakt nečekal," Castiel pořád nic neříkal a čím déle mlčel, tím více rudnul.
"Jo a... já jsem Dean, teší mě," natahoval ruku, kterou mu Castiel váhavě stiskl.

"Proč nejsi na párty?" to asi není nejlepší volba první věty, ale Castiel neměl moc možností na procvičování svých konverzačních schopností.

Dean se rozpačitě usmál.
"Na párty mě moc neužije. Řekl bych, že v tomhle jsme si podobní, co?" větší lež snad Dean nikdy nevyslovil.

Jenže Gabe ho už nějakou dobu přesvědčoval, že jeho spolubydlící je rozhodně Deanův typ. Ten mu nejdříve nechtěl věřit, ale teď mu musel dát za pravdu. Kvůli Castielovi rozhodně stálo za to, si nechat tu párty ujít.

"Jo, to asi jo..." náhle se v něm probudila špetka dobrého chování
"Pojď... pojď dál. Co jsi vlastně potřeboval?"

"Jo, díky," řekl, když si sedal na postel, o které nevěděl, že patřila Castielovi.
"Gabe říkal, že má nějaký kousky Hellbraisera, víš? A že si je můžu půjčit," podíval se na Castiela, který pořád rozpačitě stál uprostřed pokoje a pozvedl obočí.
"Ten komix. Drsnej týpek v baloňáku, co zabijí démony a další potvory. To určitě znáš. Nevíš, kde je to má zastrčený?"