Supernatural × One Shots × /CZ/

//10// Smutty Smutty :D

Ship: Destiel
Type: Smut
Number of words: +- 1200
Author: Asaklon on Wattpad

Castiel přiletěl k Deanovi do pokoje. Šel ho hlídat, poslední dobou ho to k Deanovi nějak táhlo. Ale to asi bude tím, že je příliš dlouho na zemi...

Rozhlédl se po temném motelovém pokoji. Dean tu nikde nebyl. Jediné, co slyšel bylo pravidelné oddechování Sama, déšť, tekoucí vodu.. Počkat. Tekoucí vodu?

Pomalu otevřel dveře do koupelny. Tak tiše, jak to jen anděl dokáže. A pak to uviděl. Sprchový kout, sprcha byla puštěná a silueta Deana na zemi. Pokud Castiel věděl lidé zde mají stát. Ale co on ví.. Zná Winchesterovi jen chvíli. Otočil se k odchodu.

"Ach." ozvalo se.

Ztuhl.

"Ahh Castieli umm."

To už se otočil a bez zaváhání skočil dovnitř. Dean na něj vytřeštil oči. Měl zrychlený tep, hluboce dýchal, potil se.. Potřebuje jeho pomoc!

"Deane! Slyšel jsem tě, potřebuješ pomoct? Co se ti stalo?"
Pak si všiml jedné věci.. Dean měl svoje mužství v ruce. Vypadalo jinak než jeho. Bylo.. Naběhnuté, tvrdé.. Něco nebylo v pořádku.
"Si zraněný? Počkej pomůžu ti." řekl a vztáhl k němu ruku.

"Cassi, ne nedělej t- Ah"
Vzdychl Dean, když se Castiel dotkl jeho nejcitlivější části těla. Části která tak dlouho a tak silně toužila po andělském doteku.

"Já.. Já to nechápu. Moje léčivé schopnosti nefungují... To není možné. Deane co mám dělat?"
Zeptal se ho zoufale.

Toho by se dalo využít..
Dean nasadil laškovný úsměv.
"Tohle se dá vyléčit jen jedním způsobem." zavrněl.

"Dobře, pomohu jak budu moct. Jen řekni co mám dělat."

"Dobře.. Sundej si to oblečení, bude ti překážet.."

Castiel na něj hodil nechápavý pohled. Ale začal ze sebe strhávat promočené kusy látky. Dean ho sledoval. Jeho tělo bylo ještě lepší, než v jeho fantaziích. A když se Castiel zbavil i poslední věci která ho zakrývala.. Dean si delikátně olízl rty.

"Co teď?"

"Vezmi ho do ruky.."

"Dobře."

"Mmh.. A.. Ah. Začni.. Rukou nahoru a dolu.. Um."

Castiel párkrát sjel rukou nahoru a dolů. Když uviděl Deana, jak se svíjí, naplnily se mu oči strachem a hned pustil.

"Jsi v pořádku?Já nechtěl, promiň já-"

"Proč jsi sakra přestal?!" Dean vybuchnul. Na tohle čekal bůhví jak dlouho a teď mu to zkazí Castielova přehnaná nevinnost.

"Já- promiň.. Půjdu pryč.." řekl smutným hlasem a začal se zvedat.

Dean ho rychle popadl za kravatu, která jako jediná zůstala kolem jeho krku.
"Ty nejdeš vůbec nikam. Chceš mně vyléčit ne?"

"A-ano.."

"Dobře, tohle mně vyléčí, ale tebe bude trochu bolet.."

"Udělám cokoliv.."

"Výborně." usmál se Dean a Castiel by přísahal, že jeho oči ztmavly. Vzal ho za boky a přitáhl si ho do klína.

"Připraven?" zeptal se Dean, jeho tělo se chvělo touhou.

"Na co-? ah."

Cítil ho v sobě. Bylo to zvláštní, prudké, bolestivé.. Ale jeden pocit tam byl navíc. Castiel ho nedokázal identifikovat, věděl jen, že během vteřiny přirazil dolů až v sobě měl celou jeho délku.