Středa Dneska je středa a to máme 3 hodiny, volnou a dvě hodiny. A taky máme díky bohu od 9 takže mám čas si dát sprchu. Takže hned jak vstanu jdu do koupelny a umyju se a hned jak vylezu ze sprchy si jdu opláchnout obličej a vyčistit zuby. Pak zamířím do pokoje kde si vezmu čisté spodní prádlo a oblečení které jsem si připravila včera večer (media). Hned jak se obléknu jdu zpět do koupelny kde se lehce namaluju a udělám si na hlavě dva zaplétané copy. Pak se jen navoním, udělám si kafe, obuju se a jedu do školy.
Ve škole Dneska máme snad i asi na dvě hodiny nějakou přednášku takže zas pohoda. Stejně budu na mobilu a nebo budu spát.
Po škole Po škole jdu se svou kamarádkou do obchoďáku. Asi jsem se o ní nezmínila že? Jmenuje se Lili a je asi o 10 cm vyšší jak já a má světle hnědé vlasy a takové hnědé až oranžové oči. Když jsme šli do obchodu s oblečením tak jsem si koupila asi 3 tepláky, 4 trika, od CK nějaké spodní prádlo a nějakou kosmetiku. Když jsme vylezli tak jsem šli do Starbucksu a já si vzala karamelové kapučíno a Lili čokoládové.
Zítra máme jet se třídou na nějaký výlet protože je přece jen konec školního roku a to nějakej ten výlet musí bejt. Jedeme na Korsiku. Absolutně to tam miluju, už jsem tam totiž byla.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Lili pořád kecá něco o tom proč nemám kluka když je se mnou prdel a jsem prej i hezká. No, nějak na to nemám chuť.. Však to znáte.
Středa, 8:00 Je středa a my čekáme na bus před školou, kterej nás má odvézt na letiště. Na letišti: Jsme na letišti a čekáme na letadlo. Čeká nás dlouhý let tak snad to bude v pohodě..
Už jsme přijeli na hotel a je to tu úžasný. Hned jak jsme se ubytovali jsme šli k moři se koupat a dělat prostě takovy kraviny. (teď se omlouvám že ten výlet přeskočim a každý den tak dělali to samé takže by to byla nuda:))
Zpátky doma: Když jsem přijela domů tak jsem nemohla uvěřit svým očím. Byla tak babička a brečela. Hned jsem k ní běžela. "Babi, pane bože co se ti stalo? A co tu vůbec děláš?".. "Víš.. Tess.. Rodiče jeli z té služební cesty a ze strany do nich narazil náklaďák.." "A jsou v pořádku?" "Bohužel ne.. Je mi to líto... Mike přijede za chvíli.." V tu chvíli jsem myslela že mi skončil svět.. Rodiče jsem milovala, snad jako každý a ted už je nikdy neuvidím..
Takže ahoj. Vím že tohle je nudná kapitola ale to si myslím že všechny co mám. Je zároveň i smutná.. ale co se dá dělat. Bylo to v plánu.. tak zase ahooj
