Chapter 26.

17 1 0
                                    

Dnes je den, kdy jedu konečně domů. Veze mě Kyle a prý tam se mnou ještě zůstane. I když je to na LA celkem nezvyklé, prší. Než jsem se sem odstěhovala, milovala jsem déšť. Celou cestu v autě bylo ticho. Měla jsem hlavu opřenou o okno, a dívala se ven.

Když jsme přijeli ke mě, měla jsem chuť si vzít sluchátka a jít se projít do deště, jako jsem to dělala vždycky. Vždycky se mi hezky přemýšlelo a měla jsem klid. Kapky, které padaly na mou kůži, mě vždy dokázaly uklidnit.

Kyle napřed nesouhlasil, ale pak řekl že pojede k sobě, aby si mohl dodělat něco do práce. Když odjel, převlékla jsem se do čistého, nenačichlého oblečení. Jelikož bylo teplo zvolila jsem šedé Nike kraťasy a k tomu volné, bílé, obyčejné tílko. Udělala jsem si drdol, vzala sluchátka a šla se projít.

You can't go to bed without a cup of tea
And maybe that's the reason that you talk in your sleep
And all those conversations are the secrets that I keep
Though it makes no sense to me.

Hrála mi písnička od One Direction Little Things. Vždycky jsem jí měla ráda, vždycky mě uklidnila. Šla jsem, neznámo kam. Prostě jsem šla. A přemýšlela. Došlo mi, jak se mi zkazil život. Ano, jsem šťastná ale není to jako dřív.

Když jsem bydlela v Anglii, měla jsem bezstarostný život. Měla jsem skvělé přátelé, rodinu a neměla jsem žádné starosti. Teď mám sice taky skvělé přátelé, kteří jsou v podstatě má rodina, ale zkazilo se to.

Napřed jsem začala chodit s Kylem, který mě podvedl. Pak s Camem, ten později taky. Pak ta nehoda. Ale mám nového, nejlepšího kamaráda. Sice v podstatě zavinil mou nehodu a já ho za to neodsuzuji, ale přátelé jsou od toho aby si odpouštěli a měli se rádi, no ne?

Nekoukala jsem se na čas, ale začalo se stmívat. Až teď jsem se pořádně rozhlédla, abych zjistila kde jsem. Byla jsem u nějakého jezera, u kterého byla už na první pohled, stará lavička a za ní les. Šla jsem k lavičce, a koukala se okolo. Příroda krásně voněla, po dešti. Ještě to jezero a les tomu dodávaly, jak se říká šťavu. Už byla skoro tma, a já se začala bát, jelikož tu není signál a nevím kudy jsem přišla.

Když v tom najednou mě někdo chytl za rameno a já sebou cukla, a podívala se kdo mě chytl.

"Ahoj Tess. Co tu děláš?" zeptal se.

"Ahoj Chrisi. Bylo toho na mě moc tak jsem se šla projít a nějak jsem se moc zamyslela a došla jsem sem. Nevím kde jsem, nemám signál. Takže ty jsi moje záchrana, řekneš mi prosím kde jsem?" rozhlédla jsem se po okolí.

"To ses teda prošla. Jsi za koncem města. Občas sem chodím, když se potřebuji uvolnit. Nechceš svézt domů? A není ti zima?" kývla jsem a on mi půjčil svou mikinu. Krásně voněla. Poděkovala jsem mu a on se usmál.

"Nevím.. nechci tě otravovat.." nervózně jsem přešlápla a stále se dívala do země.

"Ty?" zasmál se. Zvedla jsem pohled. "Ty neotravuješ nikdy. Jsem rád, že jsem tenkrát přišel do té kavárny, a poznal tak skvělýho člověka." usmál se, vzal mě za ruku a táhl k autu.

Celou dobu bylo takové to trapné ticho. Nejsem člověk, kterého by to štvalo. Spíše jsem za to byla ráda. Za chvíli ale promluvil.

"Tess?"

"Hm?"

"Co sis o mě myslela, když jsi mě poprvé viděla?" zeptal se a dál se věnoval jízdě. Já se víc zavrtala do kožené sedačky jeho černého BMW a koukala z okna.

"No.. myslela jsem, že budeš takový ten 'bad boy' co chodí furt na párty a spí každý den s jinou holkou. Ale myslím, že to tak není. Ne?"

"No. Dřív tomu tak bylo. Každej víkend jsem chodil na párty a vyspal se s náhodnou holkou. Pořád jsem chlastal a hulil. Pak mě to přestalo bavit a začal jsem závodit a žít v podstatě 'normální život'. Nevím, co se stalo ale kámoši mě poslali do prdele za to, že jsem se takhle změnil. No a tak to nějak bylo." usmál se a zapnul rádio. Hrála tam má oblíbená písnička od Julii Michaels, Issues. Hned jsem zpozorněla a začala si zpívat.

But you don't judge me
'Cause if you did, baby, I would judge you too
No, you don't judge me
'Cause if you did, baby, I would judge you too.

Chris se ke mě přidal. Měl tak krásný hlas. Nevím jak bych to měla popsat, ale pro mě bych krásný. Když písnička skončila, oba jsme se na sebe otočily a řekly nastejno: "Hezky zpíváš." a pak se začaly smát. Asi do pěti minut jsem byla před domem, poděkovala jsem mu, obejmula ho a šla domů.

Byla jsem promrzlá a tak jsem si dala vanu. Pustila jsem si nahlas písničky a nechala se unášet myšlenkami. Když voda vychladla, oblíkla jsem si čisté spodní prádlo a dlouhé triko na spaní. Sedla si na postel a přemýšlela nad tím, že bych si mohla pozměnit pokoj. Zítra s tím začnu. Potom jsem napsala Kylovi že jsem v pohodě a za chvilku usnula.

life full of accidentsKde žijí příběhy. Začni objevovat