Ráno jsem se probudila se strašnou bolestí hlavy. Plánovala jsem stěhovat ten pokoj, a něco dokoupit. Ale neměla jsem náladu. Teď bych si přála, aby tu byl Kyle. Aby mě obejmul, řekl mi že mě miluje a utěšil mě. Jenže byl v práci. Nedají mu snad ani chvilku volno. Vím, že pracovat musí, ale neměl by mít i čas na rodinu, holku a přátelé? Teď se cítim úplně hrozně. Potřebuju si s někým promluvit. Mike a Lili jsou na další dovolené. Měli výročí, jsou spolu dva roky. Strašně jim to přeju. Pak je tu Cameron. Zkusím mu napsat.
T: Ahoj Came, neměl by jsi čas? Už jsme spolu dlouho nikde nebyli, a mrzí mě to. C: Ahoj Tess. Promiň mi to, ale jsem mimo město kvůli práci. Někdy ti napíšu, a domluvíme se a někam zajdeme, dobře? Promiň. T: To je v pořádku. Jasně, že domluvíme. Ahoj
Tak Cameron ne. Alex je určitě v práci, protože je středa, a to tam máme být spolu. Jenže doktor mi ješě zakázal pracovat a namáhat se. Ještě je tu jeden člověk, můj nejlepší přítel. Chris. Beru mobil, a píšu mu zprávu.
T: Ahoj Chrisi. Neměl by jsi čas? Ch: Ahoj Tess. Máš štěstí, že jo. T: To jsem ráda. Mohl by jsi prosím přijet ke mě? Ja bych k tobě přijela, ale ještě nechci řídit. Ch: Jo jasně, chápu. V kolik mám přijet? T: No já se nebudu nějak zkrášlovat, takže můžeš tal za půl hodiny. Děkuju moc. Ch: Dobře, za půl hodiny jsem tam. Nemáš vůbec za co.
Zamkla jsem mobil a šla do sprchy. Zabrala mi tak deset minut. Vylezla jsem jen v ručníku a šla do pokoje, kde jsem si vzala čisté spodní prádlo. Oblékla jsem si světle modré džíny a crop mikinu. Dala jsem si trochu řasenky a balzám na rty. Vlasy jsem si pročesala a nechala rozpuštěné. Navoněla jsem se a šla si obout své bílé Converse.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vzala jsem si potřebné věci, jako kabelku přes rameno, klíče od bytu, peněženku a mobil. Měla jsem to akorát. Vyšla jsem z bytu a a Chris mi napsal, že už je před domem. Sjela jsem výtahem až domů a rychlým krokem šla ke Chrisovi. Stál opřený a své auto a vyhlížel mě. Měl na sobě černé upnuté džíny, obyčejné bílé triko a černou koženou bundu. Slušelo mu to.
Přišla jsem k němu a obejmula ho.
"Tak co plánuješ?" usmál se.
"No včera mě napadlo, že bych si mohla předělat pokoj. Jestli ti to nevadí teda tak bych s tím začala. Jela bych do obchodu s barvami, protože to tam máme přestěhované, a mě se ta modrá nelíbí. A pak bych šla koupit nábytek. No prostě.. nevadí ti to?" vychrlila jsem to tam. Koukal na mě s vykulenýma očima.
"Moc jsem tho nepochopil, ale budeš mi to říkat postupně." zasmál se. Ja se jen nevynně usmála. Jeli jsme směr obchod s barvami. Koupila jsem bílou barvu. Potom jsme jeli do ochodu s nábytkem, a já si koupila nábytek do černé a šedé barvy. Potom jsem koupila nějaké povlečení na postel a malé polštáře zase do černé a šedé barvy. Pak nějaké dopňky aby to nebylo obyčejné.
Jeli jsme ke mě a a Chris mi se vším pomohl. Nejprve jsme natřeli zdi a strasně jsme se u toho nasmáli. Potom jsme složili nábytek a naskládali, jak jsem to chtěla. Potom jsem si dala povlečení na postel i s polštářky. Asi za tři hodiny jsme měli hotovo. Plácli jsme sebou o postel a snažili si aspoň trochu odpočinout.
"Ty jsi říkala něco jako, že si potřebuješ promluvit." řekl Chris.
"No chci ale jela bych k tomu jezeru. Tam je ti takový přijémný. A líp by se mi mluvilo." kývl na souhlas. "Jenom bych se převlíkla abych nebyla v tomhle zašpiněným."
"Jo jasně já počkam" koukal se na mě.
"Mohl by jsi počkat v kuchyni. Prosím?" zeptala jsem se ale on se na mě koukal pořád. Po chvilce se vzpamatoval a odešel. Zakroutila jsem hlavou a oblékla jsem si šedé tepláky a černoi mikinu Nike. Vzala jsem si vak, do kterého jsem si dala mobil, peněženku a cigarety. Už jsem dlouho nekouřila ale teď jsem to potřebovala. Potřebovala jsem se uvolnit.
"Můžeme jít." usmála se a on mi jako gentleman otevřel dveře. Poděkovala jsem a vstoupila do výtahu. Když jsme byli dole, odemkl auto a já ho chytla za ruku.
"Mohla bych prosím zkusit řídit..?" zeptala jsem se opatrně. Svraštil obočí.
"Jsi sis naprosto jistá, že je to dobrý nápad?" kývla jsem.
"Ano. Nemůžu se toho bát napořád." Povolil a dal mi klíče.
Vlezla jsem na místo řidiče, nastartovala a pomalu se rozjela. Pak jsem se zarazila. Já nevěděla kudy se jede k tomu jezeru. Chris si toho všiml a pozvedl obočí.
"Já nevím kudy se tam jede."
"No. Prostě jeď takhle na konec města a pal ti řeknu kudy." Jela jsem na konec města a pak mě navigival. Jela jsem docela rychle, na to že jsem se ještě před chvílí bála. Asi za pět minut jsme dorszili na místo.
Šla jsem k lavičce a sedla si. Vyndala si cigaretu. Neměla jsem zapalovač. Kurva.
"Nemáš zapalovač?"
"Ty kouříš? Jo mam, na." podal mi ho. Vtáhla jsem do sebe kouř, a po chvilce vyfoukla. To jsem potřebovala. Uklidnit se. Vždycky mi to pomohlo. Dřív mi pomáhalo řezání, ale to jsem byla mladá a blbá. Lituju toho. Proto nechci aby to dělal Chris.
"Tak začni." pobídl mě.
"No jak začít.. Prostě když jsem bydlela v Anglii, měla jsem bezstarostnej život. Nic mě netrápilo. Pak mi umřeli rodiče a všechno se změnilo. Začala jsem chodit s Kylem. Ten mě podvedl a tak jsem ho poslala někam. Pak jsme se stali kamarádi. Začala jsem chodit s Cameronem, ten mě taky podvedl ale jsme kamarádi. A ten ta nehoda. Ale zase jsem potkala svělé lidi jako jsi ty a Alex. A za to jsem ráda." usmála se na něj.
"To s rodiči mi je líto. A jsem rád, že jsi ráda že jsi mě potkala. Potěšilo mě to." Usmál se a já ho obejmula. Začala jsem brečet. Nevím proč. Všechno na mě dolehlo.
"Proč pláčeš?" zeptal se starostlivě a setřel mi slzy.
"Nevím. Všechno na mě dolehlo." vzlykla jsem. Vtáhl mě do obětí. Asi po deseti minutách objímání jsme se zvedli s jeli domů. Tentokrát řídil on. Opřela jsem se o okýnko a zeptala se, jestli můžu pustit rádio. Hrála tam od Bruna Marse When I Was Your Man. Oba jsme se do toho vžili a začali zpívat. Cesta tak utekla rychleji.
Now I never, never get to clean up the mess I made Ooh, and it hunts me every time I close my eyes It all just sounds like, Ohh Mmm, too young, too dumb to realize.
Před domem se chtěl rozloučit, ale já se ho zeptala jestli nechce přespat. Souhlasil, ale řekl že si dojede pro věci. Šla jsem domu a čekla na něj.
