8. Dávná vzpomínka

7 2 2
                                    


Po cestě běží malý chlapec v tmavě modrém oblečení, občas do někoho omylem vrazí, ale hned běží dál. Přes cestu přeběhne veverka a on zastaví, aby se podíval kam drobný tvoreček utíká. Chlapec se usměje na maminku, když kolem ní proběhne další veverka. Jeho matka má ve tváři zvláštní výraz, takový u ní nikdy ještě neviděl.

Najednou si chlapec uvědomí, že zde není jen jeho maminka, je tu spoustu lidí. Jak to, že si jich nevšiml? Chlapec se rozběhl zpět k mamince a chytil ji za ruku. Rozhlížel se kolem a přemýšlel proč jsou všichni ti lidí stejně oblečení, pak jeho pohled upoutala zvláštní velká krabice, kterou nesly čtyři muži. Musí být asi hrozně těžká. Pomyslel si.

Chlapec zatahal maminku za ruku a ukázal na tu divnou krabici. „Maminko, co je v té krabici?"

„Tvoje babička," odpověděla mu maminka, po její tváři stékaly slzy. Chlapec ale nechápal, co tam babička dělá. „A proč je babička v krabici?" Zeptal se chlapec nechápavě. „Protože zemřela," hlesla maminka a rozvzlykala se.

Chlapec se rozběhl k hromádce hlíny, nabral si plné hrstečky do drobných rukou a nechal ji propadnout mezi prsty. Babička mu přeci slíbila, že nikdy nezemře...

Boj o mrtvý životKde žijí příběhy. Začni objevovat