DARK SECRET

5.

Ráno se probouzím docela brzy. Je něco kolem osmé. Pomalu vylézám z mé hřejivé postele a přecházím ke skříni, kterou jsem včera naplnila mým oblečením. Bez dalšího přehrabávání z ní vytahuji teplákové šedé kraťase a obyčejný bílý nátělník.

Dalším krokem je co nejrychlejší, ale opatrný přesun z mého pokoje na chodbu a do koupelny. Tam si svazuji své neposedné vlasy do drdolu a provádím běžnou hygienu. Doplňuji ji však řasenkou. Spokojena se svým základním výkonem vycházím směrem do kuchyně odkud se již ozývají hlasy.

Těsně před kuchyní se zastavuji, protože rozpoznávám význam hlasů. Není to obyčejná konverzace. Je to spíše dohadování se Stely, Alexe a Kyla. Je to neslušné poslouchat cizí hovor, ale něco mi říká, abych tam zůstala.

,,Stelo, jak si to představuje?" zvýšil výhružně hlas Alex.

,,Zlato, má těžké období, musíme být ohleduplní" vlídným hlasem odpověděla Stela.

,, A kdo nemá těžké období, hmm? To že ho má on, neznamená že ho bude dělat všem ostatním" důrazně podotýká Alex.

,,Pokud Vám tu až tak moc vadím, tak mě vyhoďte" řekli Kyle klidně, tak jako obvykle a přešel blíže ke dveřím, proto jsem ustoupila o kousek dál.

,, Kyle, drahý, ty nám nevadíš. Jen někdy-" nedořekla Stela.

,,Nedodržuješ pravidla, prosil jsem tě aby si se dostavil na tu večeři. A co ty uděláš?" odmlčuje se Alex ,,pravý opak." Dál jsem již nic neslyšela, protože jsem se v tichosti vrátila k sobě do pokoje, aby mě neviděli. Asi by to nebyl úplně dobrý začátek, kdyby si mysleli že lezu do cizích věcí.

Nelezu do cizích věcí, pouze jsem se naskytla na místě kde jsem asi neměla. Vyčkávám asi pět minut na posteli sledováním sociálních sítí. No páni, Meliss je na táboře? Že se ani nevěřila že má někam jet. Z myšlenek mě však probouzí hlasitý zvuk motoru na zahradě. Opatrně přecházím k oknu, kde se právě Kyle rozjíždí na své motorce a odjíždí pryč.

Zajímalo by mě, jestli je furt venku a domů se vrací pouze na přespání. Ale to mě zajímat nemusí, protože mě Kyle zajímat nemusí. Je to člověk se kterým zjevně není život jednoduchý, a proto bude lepší se od něj držet dál.

Když vcházím do kuchyně, tak u stolu sedí Alex čte si noviny. Vypadá jako by se nic nestalo stejně tak jako Stela, která chystá snídani. Děti sedí na gauči u televize.

,,Dobré ráno" zdravím s úsměvem všechny v místnosti. Všichni mi můj usměvavý pozdrav oplácejí. Bez váhání přicházím ke Stele, jestli s něčím nepotřebuje pomoct. Ta mi jen oznamuje, že před devátou i s manželem odcházejí do práce a vracejí se kolem páté.

Také mi ukazuje v lednici veškeré jídlo na dnešní oběd i svačinky. Také mě pobízí, abych si vždy, když budu mít hlad něco vzala.

Nadchází čas Steliného a Alexového odchodu. Stavím se s dětmi na zahradu a máváme jim, dokud každý ve svém autě nezmizí. Celý den probíhal klidným tempem. Dopoledne jsme se koukali na film, poté byl oběd a odpoledne jsme si šli hrát na zahradu. Děti jsou opravdu zlaté, je pravda že Mag je ještě malý nervák, ale Justice a Eliah jsou už na svůj věk poměrně rozumní.

Odpoledne se přehouplo v pozdní odpoledne.

Domů již dorazila Stela i Alex. Jelikož celý den proběhl bez potíží, tak si nikdo nemohl na nic postěžovat. Když se přiblížil čas večeře, všichni jsme se usadili ke stolu. Opět zbylo jedno místo volné. Nešlo si nepovšimnout Alexova neustálého pokukování po Kylovém prázdném místě, jako by doufal že se tam pouhým pohledem objeví. Podle mě je škoda, že má Kyle s rodiči takový vztah, jaký má. I když mi do toko nic není, tak rodina by měla přeci být na prvním místě. Ne parta přátel a nekonečné chození ven.

Po večeři jsem Stele opět pomohla s úklidem. Plánovala jsem si, že bych se ráda prošla, ale jsem natolik unavená, že budu ráda za sprchu a odpočinek. I když jsou děti hodné, tak je to pořádná fuška.

Jediný zádrhel k mé koupeli byl však Meliss, která byla aktivní a proto jsme si daly asi hodinový video hovor. Pověděla mi, že jedna její stará kamarádka měla jít jako pomocník na tábor, ale onemocněla. Meliss tedy dostala nabídku, že ji může zaskočit. Jo, taky se mi nezapomněla svěřit i s tím, že jsou tam pěkní kluci.

Co bych dala za to být na letním táboře s mojí nejlepší kamarádkou a pěknýma klukama. Nechtěla jsem si to přiznávat, ale jestli strávím celé prázdniny zavřená doma a hlídáním dětí tak mi hrábne.

Vylezla jsem opatrně ze sprchového koutu a stoupla si před zrcadlo. Pozorovala jsem své dlouhé mokré vlasy dosahující téměř až po zadek. Normálně je mám tmavě hnědé, ale mokré jsou až černé.

Z ničeho nic se otevřely dveře do koupelny. Nenapadlo mě se zamykat, protože každý normální člověk klepe. Ještě že jsem byla zabalená aspoň do ručníku.

Ve dveřích se objevila vysoká postava v černých džínách a lehkém černém bomberu přehozeném přes šedé tričko. Samozřejmě Kyle.

,, Neumíš klepat!" vyjela jsem po něm bezmyšlenkovitě, ale hned co jsem spatřila jeho do fialova zbarvený monokl pod okem a natržený ret jsem si nadávání mu rozmyslela. Chvíli jsme se tak na sebe jen koukali a čekali co se bude dít, ale ihned co zpozoroval můj pohled na jeho bolístkách, otočil se a chystal se odejít z koupelny.

,,Kyle si v pořádku?" nejistě jsem se zeptala chlapce který zavírající se dveře zastavil a vešel zpět do koupelny. Chvíli mě jen nejistě pozoroval jako by si rozmýšlel co poví.

,,Spadl jsem ze skatu" pověděl jednoduše a chystal se odejít. Neříkám že mi byla jeho přítomnost příjemná když jsem byla jen v ručníku, ale tomuhle blábolu věřit nehodlám.

,,Aha, a proto sis natrhl i ret ale oblečení zůstalo netknuté" pobaveně jsem se na něj podívala. a čekala na jeho další světa bornou odpověď.

Pouze se zasmál.

Chvíli jen tak stál na místě a koukal se do země, ale potom se pomalým krokem vydal ke mně. Instinktivně jsem začala couvat dozadu. Pomalu, krůček po krůčku stejně jako on se ke mně přibližoval tak já se oddalovala. Má smůla byla že jsem narazila na zeď a už neměla kam dál uniknout.

Když ke mně přišel, opřel si ruce o zeď vedle mé hlavy. Cítila jsem se uvězněna a taky jsem byla. Opět jsem ucítila tu jeho návykovou vůni.

,,Máš pravdu" promluvil polohlasem ,,ten ret není z pádu ze skatu" opět přerušil svou větu.

,,Hmm, tak z čeho?" řekla jsem zkrátka svou otázku na plnou pusu. Kyle se opět zasmál a zašeptal mi do ucha: ,,Z vášně, to ses nikdy dravě nelíbala?" zkousl si ret a posměšně se na mě podíval. Nic jsem mu na to neodpověděla, pouze jsem se vysmekla z jeho uvěznění a rychlým krokem přešla ke svému oblečení.

Nevím jestli nechci aby věděl o tom, jak jsem na svůj věk nedotčená nebo co se to se mnou sakra děje.

,,Měl by sis na tu tvář dát aspoň led, do rána by ti to mělo splasknout" rychle jsem pověděla a vypadla z koupelny rovnou do svého pokoje.

Nevím čím mě více namíchl, jestli tím že mi vlezl do koupelny, nebo já-já ani nevím. Prostě jsem na něj naštvaná.

A nebo to bude tím že mi připomněl realitu, že jsem ještě nikdy nikoho neměla.

Díky Kyle.