Shi ga kimasu aneb Králičí pohádky

Jak si potkal králíčka

 Byl jednou jeden malý plyšový králíček. A ten králíček dlouze přemýšlel. Uvažoval nad svým krátkým, ale tuze nabitým životem. Za celou dobu své existence se nesetkal s ničím jiným než se smrtí a zabíjením. Moc nad tím ten králíček přemýšlel. Ať se snažil, jak se snažil, nic jiného ve své paměti nenacházel. Nic jiného neznal. A tak přemýšlel ten králíček, zda je svět skutečně plný pouze krve, násilí a ničeho jiného.

Několik dní nad tím tak ten králíček přemýšlel. Došel k závěru, že nejspíš ano, když za celý svůj život na nic jiného nenarazil.

Králíček se usmyslel, že bude nejlepší, když také začne zabíjet lidi, aby do tohoto světa tak říkajíc dobře zapadl.

A tak se to stalo, že malého plyšového králíčka pohltila temnota. Vířila kolem něho v podobě záhadného černého prachu. Králíček cítil, že se začíná měnit.

Jeho plyšové pacičky se proměnily v drobné ruce. Zadní tlapičky zase v roztomilé bosé nožky. Knoflíček, který mu jako jediný zbyl, se stal okem černým jako kdysi byl on sám, jen s malou sněhově bílou zorničkou uprostřed a krvavě rudým bělmem. Druhé scházející oko bylo zašité.

A tak se malý plyšový králíček změnil v malého chlapce s králičíma ušima. Sehnul se k zemi a zvedl z ní krásnou nabroušenou kosu. Usmál se.

Náhle se však zarazil. Ohlédl se. Všiml si, že jej pozoruješ. Poněkud nejistě přistoupil k tobě, ale pak se zazubil.

„Polekal jsem tě?" tázal se tě dětským hláskem. „Dovol mi, abych to nějak odčinil. Splním ti každé tvé přání, ale pamatuj, přát si můžeš pouze smrt. Pokaždé, když budeš chtít někoho zabít, řekni jen Shi ga kimasu."