Drahokamy: Diamantová Diamond

13. kapitola

„Diamond, sem," sykla postava zahalená v plášti.

Diamond ji poznala po hlase. Pod kápí se skrývala Alicina tvář. „Nevyděs se, chci ti jen pomoci. Musíš utéct, Christian tě jinak zničí i s diamantem," hlesla Alice zlomeně.

Ruby si prostrkala cestu blíž k ní a nedůvěřivě si ji změřila pohledem. „Diamond, pojď, ona je jen jejich návnada, jak nás chytit. Nevěř jí. I když...," otočila se Ruby na ženu. „Proč byste nám chtěla pomoci vy? Jste jen špeh! Vidím vám to na očích. Jdeme," stiskla pevně Diu za paži. Ta se jí vyvlékla.

„Ne," prohlásila pevně Diamond, „já jí věřím, je to žena, které mě vychovala. Nikdy mě nezklamala. Alice nám poradí, takže stůj."

Ruby obrátila oči v sloup, ale raději neprotestovala. Uvědomila si, že se v tomhle století vyzná líp její společnice, protože tady vyrůstala. Rozhodla se, že se zařídí podle ní. Stačilo jen čekat, jak se dívka zachová.

„Diamond," vyhrkla blonďatá Alice na svou adoptovanou dceru. „Chci, abys byla šťastná. I když patřím k těm, co tě unesli a snaží se vás zastavit, mateřskou lásku jen tak nezměníš. Raději tě zachráním a obětuji to, pro co jsem bojovala. Tak se prostě cítí matky. Pamatuj, že tě mám ráda. Pokud se mi to podaří, tak se vysvobodím a přidám se k vám. Pomůži ti, řeknu Lóži vše, co vím. Teď je mi jasné, že mi jen vymývali mozek svými řečmi."

Diamond se v očích zaleskly slzy. „Ach mamá," klesla Alice do náruče. „Chci poznat tu, co mě porodila, ale ty jsi mě neopustila a vychovala mě. Pokus se o to. Slibuji, že jim řeknu, že nám chceš pomoci. I Christiana mám ráda, to mu ale neříkej. Na stole jsem nechala dopis na rozloučenou. Zatím sbohem. Mám tě ráda."

„Jděte podél živého plotu a zahněte vlevo a pak vpravo. Na konci je stará rozvrzaná branka. Tou proklouzněte zpět. Přeju ti hodně štěstí. A teď jdi!" Zahradou se rozléhaly kroky a křupání písčité cesty. Halekání se blížilo stále rychleji. „Jdi!" křikla na Diamond Alice.

Všechno se jí náhle zdálo zpomalené. Nemohla se pohnout, jako by uvízla na místě. Ozval se výstřel. Vzduchem letěla kulka. Hledala svůj cíl. Diamond pozorovala každý Alicin pohyb, než ji kulka zasáhla do paže. Alice se zhroutila na zem. Propukla v hlasitý záchvat pláče a vzteku. Otočila se ke svým pronásledovatelům, připravena vykonat pomstu.

Ruby ji popadla za ruku. Rozeběhla se s ní ztemnělou zahradou. Diamond se jen soustředila na svůj smutek a žal. Chtěla si vykřičet plíce, teď ale neměla dost síly. Oči se jí neustále zavíraly a těžkly. Nevnímala, když ji chytly do náruče silné ruce. Pouze zavřela oči. Nijak se nebránila. Nechala se obklopit rubínovou září.

Takže nám postřelili Alice. Přejete si, aby přežila, když vlastně Diamond s Ruby zachránila? Co si myslíte o dnešní kapitole😊

Tenhle díl už mám kompletně celý dopsaný a dnes se vrhám psát 14. a 15. kapitolu v Emerald. Až dopíšu celou Emerald, pokusím se, aby kapitoly vycházely častěji.😜😁

OPRAVENO: 24.03. 2019