Drahokamy: Diamantová Diamond

2. kapitola

Diamond pospíchala po schodech. Její tmavomodrá vlečka za ní vlála a obličej jí lemovala uvolněná lokýnka z drdolu. S každým schodem, co sešla, se jí žaludek svíral více. Už od rána, kdy ji služebná strojila a česala, se necítila ve své kůži. Teď se její pocit ještě umocnil.

Zastavila před dřevěným dveřmi. Studovala rytinu na nich. Zdráhala se totiž vstoupit do té místnosti, kde každé ráno snídala se svými rodiči. Trhaně se nadechla. Srdce jí splašeně bilo. Přitiskla si ruce na bok a začala přecházet přede dveřmi.

Snažila se nějak zabavit a uklidnit. Bohužel netušila jak. Opřela se a svezla se po zdi dolů. Skončila zhroucená na studené podlaze z lakovaného dřeva, která se blýskala ve svitu podzimního slunce.

Říjen se v 18. století pomalu blížil ke konci. Brzy nastane zima a svátky klidu, jež tolik milovala, protože je strávila s rodiči a ostatními přáteli. Ale teď se cítila naprosto vyčerpaná. Hlava jí třeštila v jednom kuse. Často se dívala jen tak do prázdna. Rozhodla se postavit.

Její pocit sílil, ale ona i přesto vstoupila z hlavou vztyčenou. Rozhlédla se po místnosti. U kulatého stolu seděli její rodiče. Otec se opět schovával za výtiskem jedné z jeho knih. Její matka upíjela s porcelánového šálku svůj obvyklý čaj s medem.

Diamond přivřela oči. Zdálo se to jako každá snídaně, jež zažila už několikrát, ale něco jí tu nehrálo. Matka se neustále ošívala a těkala pohledem na stůl, kde leželo na hromádce pár dopisů. Otec jí nevěnoval pousmání, když procházela kolem něj.

Posadila se na židli blízko nich. Nepozdravila je pukrletem, raději mlčela, i když věděla, že za tento prohřešek z etikety dostane od matky kázání. Natáhla se po exotickém ovoci. Neměla chuť na jídlo, ale nechávala rodiče žít v přesvědčení, že se s ní nic neděje.

Alice se přes stůl podívala na Diamond. Dívka se světle hnědými vlasy se nimrala ve své porci snídaně. Její manžel s nezájmem prolistovával knihu. Rozhodla se zakročit. Nebude pozorovat, jak se mladá dívka trápí. Ona sama si v tom století, kde se narodila, někdy procházela takovým obdobím.

„Christiane," sykla na svého manžela.

Christian James nepatrně odtrhl pohled od knihy a zahleděl se do zlobných očí své manželky Alice. Kývla směrem k Diamond, jež seděla zkroušeně na židli. Pokrčil rameny.

„Diamond?" zacvrlikala na ni Alice. Diamond sebou trhla a zvedla hlavu. „Máme pro tebe s otcem překvapení. Myslím, že se ti bude líbit a budeš natěšená. Více se dočteš v tomto dopise," podala jí dopis její matka. Dívka si od Alice dopis vzala.

Diamond si s nakrčeným obočím rozbalila dopis z obálky. Na první stránce rubu stálo její jméno. Lady Diamond Jamesová. S roztřesenými prsty vyndala dopis z obálky a rozložila ho. S každým přečteným slovem její úsměv povadal. Z očí se vytratila ta jasná jiskra.

„Diamond, chceme pro tebe jen to nejlepší. Budeš tam spokojená, nic ti nebude chybět. Postarají se o tvoje vzdělání. Ten internát zajistí tvou budoucnost. Odjíždíš zítra," oznámil jí na rovinu její otec. Se vztekem v očích na něj pohlédla.

„Nikdy mě nedostaneš do žádného internátu. Já chci žít, mít právo se svobodně rozhodovat, dělat to, co mě baví! Jak jsi mi to mohla udělat?" rozkřikla se vyčítavě i na matku. „Proč jsi mi to udělala? Ne, nikam nejedu! Tím debata skončila!"

Rozzuřeně vyběhla na chodbu, práskla za sebou dveřmi. Doběhla až do zahrady, kde se schovala v třešňovém sadu. Na její tváři se objevily první slzy, které dopadaly na jasně zelenou trávu. Diamond si připadala zrazená.

Co si myslíte o dnešní kapitole? Jak na vás působí Alice a Christian? Budu ráda za názory. 😊😚

OPRAVENO: 21.03. 2019