Drahokamy: Diamantová Diamond

19. kapitola

Diamond si skousla ret. Už půlhodiny postávala před svou skříní, aby si vybrala patřičné oblečení na setkání se svou rodinou. Ruby už netrpělivě stála dole pod schody. Stále se čekalo jen na ni. Na její posteli ležely poházené kousky ze skříně. Moderní oblečení se jí strašně líbilo, ale ona si mezi těmi hromadami nemohla vybrat jen jeden outfit.

Na dveře jejího pokoje zaklepala rozčilená Ruby. Diamond jí to neulehčovala, už teď měly deset minut zpoždění. Oknem pozorovala, jak řidič netrpělivě pochoduje po chodníku. Lidé, kteří ho míjeli, se za ním pobaveně otáčeli. Málem na ně řval, jak byl vytočený ze zbytečného čekání.

„Dále!" křikla Diamond.

Ruby vklouzla dveřmi do pokoje. Zhrozila se nad tím, co objevila v Diamondině pokoji. Dalo by se to popsat jedním výstižným slovem. Výbuch oblečení. Založila si ruce na hrudi a s povytaženým obočím se podívala na Diamond. Ta se zatvářila kajícně pod jejím pohledem.

Ruby sama neměla problém si vybrat oblečení. Oblékla si fialové šaty se stříbrným lemováním a pošité korálky na živůtku. Přes to si přehodila šedý kabát a nazula si šedivé boty sahající ke kotníkům. Vlasy jí splývaly na záda. „Fajn, pomůžu ti. Moc času už nám nezbývá."

Diamond se na ni bezradně otočila. Absolutně netušila, co si má vzít na sebe. Ruby se prohrábla pár kousky z oblečení, až jí nakonec podala silonky, šedivou sukni s bílou halenkou. Diamond si to s odporem prohlížela.

„No, já za to nemůžu. V šatech chodit nechceš a v džínách se na večeři nechodí. Nemáš na výběr. Buď ber či nech být. Nechávám to jen na tobě," dala jí prostor pro to, aby se rozhodla.

V Diamond se odehrála bitva, kterou vyhrála pouze jedna strana. Přála si poznat své pravé rodiče, ale zároveň si na sebe chtěla obléknout džíny s tričkem. Sukně ji svazovala, i když šaty pokládala za horší. S velkým odfrknutím splnila to, co jí Ruby řekla. Nakonec si oblékla to, co jí vybrala.

Diamond vyklopýtala ven. Oslnilo ji světlo zimního slunce. U nich byl podzim, ale tady se již chystaly přijít Vánoce. Těšila se na ně, přestože netušila, jak se slaví v tomhle století. Čekala něco podobného jako u nich, i když staré tradice časem vymizí. Raději se teď ztrácela ve svých myšlenkách, než aby pozorovala nudnou ubíhající cestu za oknem. Zpozorovala až, když ji Ruby zatahala za rukáv.

Prošli dveřmi do restaurace. Interiér nevnímala, všímala si spíše manželského páru, sedícího za stolem. Buclatá žena se natahovala ke svému vytáhlému manželovi. Jeho prořídlé vlasy už zdobily šediny. Žena si vlasy barvy myší blond zamotala do tlustého drdolu.

Ruby ten manželský pár znala od vidění, takže oni nebyli to, co ji překvapilo. Za stolem si prohlížela své nehty šestnáctiletá dívka s karamelovými vlasy a pohlednou tváří. Ruby vycenila zuby, když jí dívka věnovala sladký úsměv. Už naprosto věděla, kdo to je.

Isabelle.

Takže máme na scéně Isabelle, jistě nám zamotá s příběhem a s postavami si pěkně pohraje. Jste rádi, že se objevila, nebo by jste ji nejraději vykopli na Mars? :D

OPRAVENO: 26.03. 2019