Šla jsem tou ulicí slepých lidí,
ulice kde jeden druhého tu šidí.
Krásnej kluk, krásná holka
a hraní na jednu noc,
pak chudák holka i kluk křičí o pomoc.
A tak si radši píchnou slabý štěstí a jdou spát,
ráno pláčou ze se s životem uz nechtěji prát.
Koukali si sobě do očí,
v noci si šeptali at se životu zády netočí.
Byli jsme to já a ty,
neustále jsme utíkali,
jen aby jsme smutek nevnímali.
Až tak moc slepý jsme byli,
když jsme si vize vytvořili.
Odešla jsem tou tmou,
píchnout si štěstí tam, kde city zůstanou,
cestou zoufalou.
ČTEŠ
Zrcadlo myšlenek
PoetryŠpatný rozhodnutí, srdce zlomený, lidi nenáviděný, samotný, noci uplakaný, plný bolesti, trápení, nahota co tě láká, mám krvavý ruce, křičím jen tiše, kručí mi v břiše a ztráta s poezií ve čtyři ráno.
