Trhala jsem kvítky,
pro naše štěstí a krásu.
A teď už mi zbyli jen střípky,
krvácí mi duše z tvého hlasu.
Klepe se mé tělo, ruce,
tvá slova mě zabijí prudce,
když sbírám ty střípky
za mě už mi zbyli jenom výtky.
Mohu za to já,
jsem na ostatní opravdu tak zlá?
Přála jsem si pro všechny jen štěstí,
proto si teď musím dávat pěstí.
Přála jsem si jen chvíli klid,
od života pauzu.
Život mi do obličeje pliv,
zůstala jsem s krvavou duší v tranzu.
Už je všemu konec
a já nejsem vůbec šťastná.
Cítím jenom bolest
nakonec jsem zůstala prázdná.
ČTEŠ
Zrcadlo myšlenek
PoetryŠpatný rozhodnutí, srdce zlomený, lidi nenáviděný, samotný, noci uplakaný, plný bolesti, trápení, nahota co tě láká, mám krvavý ruce, křičím jen tiše, kručí mi v břiše a ztráta s poezií ve čtyři ráno.
