Nevím co dělám,
asi to vědět nechci.
Jsem špatná
a už nechci poslouchat hloupé řeči.
Už nemám čas,
ani v životě (jen kdyby jste věděli)
A chci mít úzkej pas,
čekám proto v sobotu na neděli.
A nevím co dělám,
ale dávám si pěstí a taky rány do kůže.
Jsem ku*va, trapka, ve škole mě nazývají šlapka,
litr vína nepomůže...
Už nemám čas,
přitom jsem už volná,
slyším její hlas,
Vílá co na mě volá.
A nevím co dělám
dávám to za vinu jen sobě,
Ke dnu klesám (předtím, ted...pořád klesám)
budu se otáčet i v hrobě
Už nemam čas,
upadl mi další vlas.
Nemám mnoho času,
má nemoc(ná) duše už neplánuje žádnou životní trasu.
A nevím co dělám,
nevyhýbám se střelám.
Jsem smutná, jsem šťastná,
jsem to já, jsem prázdná.
Jsem barevná, jsem černá
nejbližším svým věrná.
ČTEŠ
Zrcadlo myšlenek
PoetryŠpatný rozhodnutí, srdce zlomený, lidi nenáviděný, samotný, noci uplakaný, plný bolesti, trápení, nahota co tě láká, mám krvavý ruce, křičím jen tiše, kručí mi v břiše a ztráta s poezií ve čtyři ráno.
