School Love / ygb

1. kapitola

BamBam

S polknutím jsem se naposledy prohlédnul v zrcadle. Dnes jsem nastupoval na novou školu. Sem do Koreji jsme se přistěhovali z Thajska a tohle byla moje první škola, na kterou nastupuji od našeho přestěhování. Nebudu vám lhát. Bylo to pro mě těžké... zvyknout si na nové prostředí a tak. Navíc jsem přes tyhle věci nebyl nikdy vůbec sebevědomí. Proto jsem se prvního školního dne tak moc bál.

,,BamBame! Jedeme!" zakřičela na mě z prvního patra máma.

,,Ano!"

- - -

,,Tak vylezeš z toho auta nebo ne?" zasmál se mi bratr a já jenom nespokojeně zamručel. Bál jsem se. Co když si tam někoho znepřátelím? Ah, to bylo to poslední co bych chtěl.

S pomalým výdechem jsem vystoupil z auta. Naposledy jsem si upravil svůj svetřík a tašku přehozenou přes rameno.

,,Tak ahoj," nesměle jsem zamával mamce a bráškovi. Hned potom jsem se otočil a vydal se k hlavnímu vchodu školy, kde už vznikali skupinky žáků.

YuGyeom

S prohrábnutím mých rudých vlasů jsem se procpával přes davy lidí. Bože. Nenáviděl jsem školu. Především ale lidi, kteří sem chodili.

Na každém rohu nabušený sportovci bez mozku, namyšlené princezny, šprti a ztracené existence. Bože.

Bylo tu jen pár lidí se kterými se dalo normálně vycházet. Pro mé neštěstí nikdo nebyl se mnou ve třídě. Youngjae byl v prostější třídě a ostatní mojí přátelé ve vyšších ročnících.

S nezájmem jsem zaplul do mé třídy. Všichni stichli. Měli ze mě určitý respekt. A to se mi líbilo.

Tak jak bylo mým zvykem, posadil jsem se až dozadu u okna. Tak aby na mě nikdo neviděl a já mohl poklidně nic nedělat.

BamBam

,,Eh, promiňte, promiňte," prodíral jsem se davy dalších žáků.

,,Jauvajs, dávej pozor!" promluvil někdo, když jsem do něj vrazil.

,,Uh, omlouvám se," vykoktal jsem tichou omluvu a spěšně se omluvil.

,,Teda kamaráde, ty vypadáš vážně ztraceně. Hele... a nejsi ty náhodou ten nový, co bude s naším Yuem chodit do třídy? Ty nejsi místní, že? Máš dost silný přízvuk," ten vyperoxidovaný chlapec na mě stále mluvil, mluvil, mluvil a mluvil.

,,Uhm, jsem z Thajska,"

,,Tak to jsme na tom dost podobně. Já jsem Jackson Wang, těší mě," podal mi ruku a já se mírně usmál. Jak to tak vypadá, jsou tu i normální lidi. Díky bohu.

,,Kunpimook Bhuwakul, ale můžeš mi říkat BamBam, je to pohodlnější," jeho ruku jsem přijmul a potřásl si s ním.

,,Asi budeš chtít ukázat ředitelnu, co?" zazubil se na mě a já přikývnul.

,,Jdi pořád rovně a pak doleva, nemůžeš to minout. Teď mě ale omluv, ještě si musím něco zařídit," lehce mě poplácal po rameni. Málem jsem upadnul. Páni... ten kluk má teda sílu.

,,Děkuji," ještě jsem rychle poděkoval a znovu se uklonil. Hned poté jsem se dle jeho rad vydal k ředitelně.

Nesměle jsem zaklepal na dveře a vstoupil.

YuGyeom

S unuděným pohledem jsem sledoval dění za oknem. Nudil jsem se. A to bude za pár minut zvonit na první hodinu. Vážně paráda. 

Kdyby v téhle třídě bylo aspoň pár normálních lidí. Všude kam jsem se ale koukl byla skupinka husiček rozplývajících se nad Bangtan Boys. Na druhé straně natvrdlí blbečci bez mozku. Emo koutek a pár šprtů, kteří zrovna řešili rozklad něčeho? Nevím. Chemie je mi jedno. Tajně jsem ale doufal, že ten nový kluk bude normální. Jinak bych asi ty další 3 roky na střední nezvládl.

BamBam

,,Takže, chápete všechno?" ujišťoval se ještě jednou ředitel.

,,Ano," kývnul jsem s úsměvem.

,,Dobrá. Tohle je pan učitel Park, váš třídní učitel. Máte s ním hned první hodinu, takže můžete jít s ním," pokynul mi a prstem ukázal na vstřícně vyhlížejícího pána.

Spěšně jsem se mu uklonil a v tu ránu zazvonilo.

,,No vidíte! Můžete rovnou jít!"

S úklonou patřící panu řediteli jsem spolu s panem učitelem Parkem opustil prostory ředitelny a vydal se s ním do třídy.

,,Na škole se ti bude určitě moc líbit. Jsou tu skvělý žáci a já věřím, že do našeho kolektivu skvěle zapadneš," povídal mi po cestě. Jo, v to jsem doufal také.

,,A jsme tu," zastavil se před honosnými dveřmi.

YuGyeom

Dveře od třídy se otevřeli a do vnitř vešel náš milovaný  třídní učitel Park. Co mě ale více překvapilo a... uchvátilo byl růžovovlasý chlapec za ním. Byl tak... Sladký. Nikoho tak roztomilého jsem neviděl.

S otevřenou pusou jsem si kecl zpět na své místo, nespouštějíc z něho oči. Rychle jsem si také upravil svou koženou bundu a vlasy.

,,Dobrý den třído, chtěl bych vám představit vašeho nového spolužáka. Představ se, chlapče,"

BamBam

Nesmělým pohledem jsem přelétl přes třídu. Znervozněl jsem. Jako první mou pozornost upoutal chlapec sedící v poslední lavici. Tak divně na mě koukal... byl děsivý.

,,Jmenuji se Kunpimook Bhuwakul, ale věřím že pro všechny bude pohodlnější, když mi budete říkat BamBam. Nedávno jsem se sem přistěhoval z Thajska," řekl jsem po chvilce trapného ticha. Bože, tak moc jsem se styděl.

,,Dobře, BamBame, tak se nám usaď támhle vedle YuGyeoma," ukázal na jediné volné místo vedle toho strašidelného chlapce. S nesmělým přikývnutím jsem se vydal tím směrem.