School Love / ygb

3. kapitola

YuGyeom

,,Vy jste vážně magor!" Zaječel jsem na našeho učitele, který s vytřeštěnýma očima a zaražením sledoval Bamovo bezvládné tělo.

Jako jediný jsem se k němu přihnal a jeho hubené, krásné tělíčko si vyzdvihl do náruče.

,,Jdu s ním na ošetřovnu," zavrčel jsem směrem k učiteli, načež se dle mých slov rozešel do školy.

---

,,Polož ho sem a ten obklad mu drž. Pak pro mě přijď, až bude vzhůru, ano?" Školní doktorka mě pohladila po vlasech.

,,Dobře," přikývl jsem. Studený obklad jsem následně přiložil na Bamovo čelíčko. Pozoroval jsem ho, celou dobu. Hezky si počkám, než se mi tahle Růženka neprobudí.

BamBam

Bylo mi na umření, opravdu. Jak nás mohl učitel takhle týrat? Jak mohl. Bolela mě hlava. Asi jsem dostal úpal.

Pomalu jsem začal otevírat oči. Chvíli trvalo než jsem si zvyknul na světlo v místnosti. Kde to jsem? To byla první otázka, která mi vystřelila do hlavy. Hned potom se ozvala další. Kdo je ten člověk s krásnou tváří, který se nade mnou sklání?

,,YuGyeomie," jemně jsem se na něj usmál. Z nějakého důvodu mi teď nepřipadal vůbec strašidelný, ba naopak. Ty jeho tvářičky, to jak se na mě usmíval. Jak to že jsem si toho nevšimnul dříve?

YuGyeom

,,Ahoj," usmál jsem se na něho. Vypadal tak sladce. Neodpustil jsem si ani prohrábnout jeho růžové vlásky. Tak moc mu slušeli. Vypadal tak rozkošně.

Skousl jsem si ret. Nedokážu z jeho tváře spustit oči. Z jeho... Rtů. Jejich tvar, plnost a narůžovělá barva mě až provokovali. Chci je. Chci je vlastnit a líbat. Chci vlastnit BamBama.

,,Bamie," s vydechnutím jeho jména jsem se k němu sklonil. Čelem jsem se opřel o to jeho a svým palcem jemně přejel přes jeho dolní rtík.

BamBam

Pod náporem tlaku palce se mé rty zkroutili a následně zase vrátili do jejich původní polohy. Překvapeně jsem vydechl.

Do mých tváří se nahrnula červeň. Byl... byl tak blízko. Bylo to tak trapné.

Nervozitou jsem si zkousnul ret a sklopil zrak.

YuGyeom

,,Jsi tak krásný, když se červenáš," můj palec sklouzl k jeho červenému líčku, které jsem jemně pohladil.

,,Líbíš se mi. Moc se mi líbíš," a s těmito slůvky jsem své rty přitiskl na ty jeho. V tu samou chvíli se v mém břiše rozlil příjemný pocit.

BamBam

Překvapeně jsem zamrkal. Tohle jsem vážně nečekal. YuGyeom mě měl... celou tu dobu tajně rád?

Hebkost jeho rtů mě velmi zaujala. Ještě více ale dotyk mých a jeho rtů. Bylo to... něco neskutečného. Připadalo mi to tak nereálné, protože to bylo až neskutečně příjemné.

,,YuGyeome," vydechl jsem jeho jméno odvážejíc se podívat do jeho očí.

YuGyeom

,,BamBame," naposledy jsem pohladil jsem rozkošnou tvářičku. Nijak jsem se ale neodtahoval. Stále jsem se opírali svými čeli.

,,Pojď se mnou na oběd, Bamie," promluvil jsem. Vůbec jsem netušil, kde se to ve mě vzalo. Do dnešního dne, do této chvíle jsem se bál jej někam pozvat. A teď?