Dívka čekala až vše utichne a zhasnou světla. Tiše se plížila chodbami dětského domova ve kterém vyrůstala. Když se dostala do přízemí otevřela okno a vyhodila batoh,který ji překážel při vylezání ven. Doběhla k lesu a během vteřiny místo dívky stála krásná vlčice. Popadla do tlamy batoh a běžela na nedalekou horu. Bylo to její oblíbené místo. V batohu si nesla deku,skicák a kávu v termosce. Utíkala takhle minimálně jednou týdně. Milovala ten klid, který tam měla. Navíc, dnes je krásně jasno,tak bude moct malovat. Již byla téměř na místě, když zaslechla křupnutí větvičky v křoví podél pěšiny. Hbitě se otočila a skočila na místo, kde zvuk zaslechla. Nemýlila se. V křoví byl vlk. Menší než ona, s šedivou srstí a příjemnýma hnědýma očima. Nejprve to vypadalo, že ji vlk napadne, ale když si ji prohlédl,otočil se a utekl pryč. Spustu zvířat v tomto lese dívka vystrašila a to jen díky svým očím. Ve své vlčí podobě je má totiž bílé. Zatřepala hlavou, popadla batoh zpět do huby a pokračovala k vrcholu, kde se změnila zpátky na člověka. Usadila se na deku,napila se kávy a začala kreslit. Výsledek byla kresba vlka se kterým se dnes setkala. Začala si zpívat a přitom koukala na hvězdnou oblohu. Po hodině koukání a zpívání ji přemohla únava a usla. Zdál se jí zvláštní sen. Promlouval s ni vlk,kterého dnes překvapila v křoví.
"Ahoj vlčice,pěkně jsi mě vylekala. Jak se vlastně jmenuješ? "
"Jsem Luna a kdyby ses neschovaval v křoví tak bych tě nemohla vylekat. "
"Těší mě Luno, jsem Sam. Slyšel jsem o tobě od našeho Alfy a chtěl jsem si tě prohlédnout. "
"A jak o mě ví váš Alfa? Nežiju v žádné smečce a dnes je to poprvé,kdy jsem nějakého jiného vlkodlaka potkala. "
"Pro teď ti bude muset stačit že tě zná opravdu hodně dlouho. A řekněme že jsi pro něj důležitá a to díky tvým rodičům. "
"Počkej co víš o mých rodičích? "
"Vše se včas dozvíš. Brzy můžeš čekat návštěvu někoho od nás, který tě odvede k nám domů. Už musím jít. "
Luna se vzbudila ve svém pokoji. Dnes v noci vůbec venku nebyla a přitom tem sen byl tak živý. Podívala se na hodiny na nočním stolku a povzdechla si. Za chvíli bude budíček. Už jen pár dní a bude si muset sehnat vlastní bydlení. V domově může být jen do osmnácti což bude mít za týden. Nějaké peníze má našetřené, tak to snad nebude takový problém. Pokud bude schopna s někým mluvit. Do teď řekla sotva dvacet vět, ve škole píše pouze testy, přátele nemá a nikdo jiný s kým by měla potřebu mluvit není.
"Vstáváme!"
Bouchání na dveře vyrušilo Lunu z přemýšlení a donutilo ji začít se chystat na další nudný den.
ČTEŠ
LUNA- Vlčí záhada
FantasyV dávných dobách byl nadpřirozený vládce, který vládl všem kouzelným a nadpřirozeným bytostem žijícím na zemi. Když však vládce zemřel ač nikdo neví jak,mezi bytostmi na zemi započala válka, která trvá dodnes. Co když se narodí nový vládce, který to...
